Smrt je univerzální a čeká nás všechny. Každá kultura se s ní však vyrovnává jinak. V knize Michaela Kerrigana Historie smrti můžete do detailů zkoumat poutavé téma umírání, představ o posmrtném životě a pohřebních obřadů v různých kulturách...
Kniha objasňuje kořeny českého reformního hnutí a jeho vývoj počínaje novými duchovními proudy v době panování císaře Karla IV. přes kazatelské působení i kostnické mučednictví Jana Husa až po společenské otřesy na konci vlády Václava IV.
Ve 27 kapitolách druhého dílu Mexikopedie: abecedáře mexické kultury navštívíme nejpodivnější městečko Mexika San Juan Chamula, kde mayští šamani diktují, jak se modlit v katolickém kostele.
Toto je reportáž o zemi sužované hrůzovládou diktátora Envera Hodži, který po roztržce s Jugoslávií, Sovětským svazem a Čínou uvěřil tomu, že se Albánie může stát soběstačnou komunistickou pevností.
Kniha přibližuje v širších historických, politických, kulturních a ekonomických souvislostech globální dějiny Eurasie od poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu po počátek jednadvacátého století.
Kniha s posledními slovy Rudolfa Slánského před popravou v názvu detailně a poutavě pojednává o politických motivech a způsobech přípravy politických procesů v padesátých letech, zejména s tzv. „protistátním spikleneckým centrem v čele s R. Slánským“.
František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.
Historik Jiří Suk v knize Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, na základě důkladného studia, s kritickým nadhledem.
Anglickému novináři a spisovateli Sydney Morrellovi (1912 – 1985) se v této reportáži podařilo velice věrně popsat atmosféru a události roku 1938 v Československu včetně několika brutálních útoků sudetských Němců na Čechy a Židy.
Pravomil Raichl se na začátku 2. světové války, při pokusu o překročení hranice Sovětského svazu, dostal do Gulagu, pak jako československý voják bojoval a došel z Buzuluku až do Československa.
Kniha je autentickou vzpomínkou – záznamem válečného prožitku obyčejného člověka první světové války. Války, která nebyla jeho, ale byl jejím účastníkem.
Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.