Životopisná próza vynikajícího maďarského spisovatele a básníka romského původu Tamáse Jónáse (1973) vyšla v roce 2013. Kniha představuje cyklus intimních, silně lyrizovaných příběhů z dětství, jejichž vůdčím motivem je vzpomínka na otce.
Po sto let dlouhé, kruté válce, byl Ophiďanský subsektor konečně dobyt pro Boha Císaře. Na Thracian Primaris se koná velký triumf na oslavu vítězství, ale radost vystřídá tragédie tak obrovská svým rozsahem, že zdrtí i v bitvách zakalené Impérium.
Autor zkoumá vztah středověkých lidí k zázračnu jako součásti soudobých náboženských a společenských představ, na příkladu Velšana Viléma Cragha, odsouzeného k smrti oběšením a následně zázračně vzkříšeného biskupem Tomášem z Cantilupe.
Debut autora z r. 1965 je zasazen do okolí odlehlé osady Red Branch ve státě Tennessee mezi dvěma světovými válkami a pojednává o zvláštním, hlubokém přátelství mezi dospívajícím chlapcem a mladým pašerákem alkoholu.
Autor zkoumá nejrůznější aspekty role panovníka jako univerzální postavy v mýtech a náboženských systémech všech civilizací. Pojednává i o symbolech vládcovy moci dokládajících jeho roli ve společnosti.
Během natáčení filmové pohádky v kláštereckém zámku dojde k loupeži jednoho z nejvzácnějších exponátu výstavy. Při rutinním vyšetřování objeví kriminalisté v jednom ze sálů mrtvolu mladé dívky. Co tu dělala a jak se dostala do uzamčeného objektu?