Plešatá zpěvačka s podtitulem Antihra byla v době svého vzniku objevem. Jde o první Ionescovu
divadelní hru, která zároveň otevírá cestu dalším tvůrcům tzv. absurdního divadla.
Dramatizace slavného románu o snaze vybudovat si vlastní systém, pokusit se najít řád v chaosu skutečnosti, vytvořit si svůj jedinečný kosmos ve světě, ve kterém staré už neplatí a nové ještě nenastalo.
Leopold Kopřiva, doktor filozofie, který je vmanipulován do role „hrdiny“, na konci Havlovy hry z roku 1975 vykřikne: „Dejte mi všichni pokoj!“ Largo desolato je dramatickým obrazem „absurdní doby“, doby normalizace.
Tato poetická pohádková hra patří ke klenotům české dramatické tvorby a dočkala se řady inscenací. Diváci ji mají spojenu i s hudbou Josefa Suka a určitě vzpomenou i na Weiglovo působivé televizní zpracování.
Slavná romantická veršovaná tragédie francouzského prozaika, dramatika a básníka Victora Huga. Jde o jeho nejhranější dílo a jak napsal Émile Zola, je to jeho „nejscéničtější, nejlidštější a nejživější drama".