Nejprodávanější knihy nebo mapy za posledních 14 dní
filosofie a náboženství

Kniha Hegelova fenomenologie světa obrací obvyklé čtení Fenomenologie ducha naruby. Nejde v první řadě o „výchovu vědomí“, ale o příběh světů – konkrétních, historicky proměnlivých obrazů skutečnosti, z nichž vědomí vychází, když myslí a jedná.

Zásadní kniha básníka Miloše Doležala o životě, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P.

Pětice kapitol Vegettiho knihy je označena klíčovými pojmy řeckého politického diskursu: pléthos čili množství, nomos čili zákon, kratos čili síla, areté čili zdatnost a epistémé čili vědění.

V knize představil Joachim Ritter jádro své filosofie. Českému čtenáři se dostává do rukou část věnovaná Aristotelovi.

Vychází v péči editorek Romany Čunderlíkové a Markéty Slámové, které připravily příručku opět tematicky: „Život věřícího uprostřed vztahů jsme se rozhodly ukázat na 24 tématech, která charakterizují různé způsoby, jak se vztahovat.“

Monografie se věnuje církevním dějinám první československé republiky v dvacetiletí od vzniku státu v roce 1918 do tragických událostí Mnichova v září 1938.

Kniha mapuje celek Kierkegaardova myšlení. Především se zevrubně probírají tři stadia lidské existence – estetické, etické a náboženské. Člověk může přecházet z nižšího stadia k vyššímu stadiu, nebo spočinout ve stadiu nižším.

John Deely (1942–2017) nám líčí dějiny latinského myšlení, a to z hlediska vývoje sémiotiky, která je podle něj jedním ze základních přínosů latinské civilizace.

Kniha manželů Maillardových je výjimečná tím, že obsahuje nejen všechny důležité momenty Carlova života, ale i začátky jeho nebeského působení: zahrnuje příběhy velkého množství lidí, kteří díky němu našli víru v Krista.

Na stránkách Příbuzenství v antropologické perspektivě se Ladislavu Holému podařilo stručně, jasně a zároveň atraktivně shrnout antropologický diskurz studia příbuzenství a představit jej jako jednu z klasických oblastí antropologie.