První svazek trilogie o dějinách Tábora začíná ohlédnutím za pradávnou historií ostrožny nad soutokem Lužnice a Tismenického potoka, počátky Sezimova Ústí, nezdařeným založením královského města Hradiště a středověkým osídlením blízkého okolí.
Kniha Dějiny Liberce představuje severočeské město, které se od 16. století, kdy získalo městský znak a začali v něm působit první soukeníci, zvolna rozvíjelo jako město poddanské.
Území města ležícího na soutoku Labe a Orlice bylo osídleno už v prehistorických dobách.
Na konci 10. století se Hradec stal knížecím sídlem, roku 1225 svobodným královským městem, pak věnným městem českých královen.
Příbram byla během své písemně doložené existence (od roku 1216) téměř 500 let zároveň centrem dolování, a to stříbrné, železné a nakonec i uranové rudy.
Duchcov byl od pradávna křižovatkou česko-saských vztahů a přitahoval význačné osobnosti a umělce: na jehož barokní tváři zanechal svou stopu Matyáš Bernard Braun i Václav Vavřinec Reiner...
Sedmnáctičlenný autorský kolektiv nově zpracoval dějiny Žatce – přirozeného historického centra středního Poohří a střediska světoznámé chmelařské oblasti.
Dějiny hlavního města Čech formou jednoho toku vyprávění líčí jednotlivé momenty politických, hospodářských, správních, kulturních i uměleckých dějin Prahy.
