Edice Historické myšlení

Známý francouzský historik na základě bohatého souboru středověkých pramenů ve své práci zkoumá vznik učení o trojím lidu, jeho intelektuální zázemí, pronikání do obecných představ o božském uspořádání tehdejšího světa.

Sborník deseti příspěvků se věnuje moderním, antropologickým přístupům v historickém bádání.

Eliasova kniha představuje zásadní text pro moderní myšlení o moderní i předmoderní společnosti. Patří k fundamentálním knihám sociokulturního dějepisu. Elias v ní stopuje nesnadný proces civilizace.

V Podivné porážce Marc Bloch nevystupuje jako historik, nýbrž jako kritický pozorovatel francouzského politického a intelektuálního selhání za druhé světové války.

Alyho kniha, jež vzbudila nejen v Německu nebývalý ohlas, je věnována obyčejným Němců v letech 1933–1945. Hlavní důraz je v ní položen na sociální aspekty národně socialistického režimu a na jeho snahy získat obyčejné Němce na stranu nacistů.

Le Goffova teoreticky založená kniha stála před dvěma desetiletími u počátků dnes módního tématu sociokulturní paměti. V několika navzájem provázaných esejích se zde Le Goff zamýšlí nad mechanismy konstruování individuální a kolektivní paměti.

Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku.

Ústředním tématem knihy jsou především dlouhodobé procesy transformace společenských a osobnostních struktur. Práce představuje základ nedogmatické, empiricky fundované sociologické teorie sociálních procesů.

Syntetická práce německého sociologa patří k významným moderním pracím věnovaných historii nacistických koncentračních táborů a jejich postavení a úloze v systému státně institucionalizovaného násilí.

Kniha líčí postupně historii Osvětimi jako původně německého města založeného v roce 1270, přes trojí dělení Polska v 18. století a germanizační snahy 19. století a dospívá až k neblahému vyvrcholení osvětimské historie ve 20. století.

Kniha Tři studie o době Karla IV. představuje volný triptych navzájem myšlenkově provázaných studií, jež se pokoušejí na několika příkladech zachytit konkrétní problémy jak Karlovy osobnosti, tak doby, v níž žil.

Autor stírá nános národní mytologie spojené se Zlatou bulou sicilskou a přináší řadu informací a faktů, které o ní nejsou všeobecně známy.

Dosud nepublikovaný text jednoho z nevýznamnějších českých historiků. Jedná se o původní, nedávno nalezenou verzi slavného díla Kniha o kosti, kterou napsal Josef Pekař roku 1909, dal ji vysázet a pak ji zdánlivě od základu přepracoval.

Pozoruhodná práce francouzského historika mapuje proměny vztahu křesťanství k lichvě, k penězům, k zisku ve středověku, přičemž velký důraz klade i na zdánlivě paradoxní vztah středověké ekonomie a středověké zbožnosti.

Soubor esejů světově uznávaného francouzského medievalisty z období 60. a 70. let. Jejich vzájemný svorník představují dějiny mentalit a témata inspirativně ohledávající problémy středověkého vnímání času, prostoru, zbožnosti, pověrečna a zázračna.

Práce předního českého historika věnovaná československo-německým vztahům v letech 1945–1948 představuje příspěvek k historii poválečné československé zahraniční politiky a analýze vztahu čs. státu a poválečného Německa.

Jeden z nejinspirativnějších otců historické školy Annales se své práci sleduje vznik magické a zázračné představy o léčitelských schopnostech panovníků středověké Francie a Anglie.

Práce amerického historika přináší obsáhlý a zasvěcený portrét říšského vůdce SS, šéfa německé policie a říšského ministra vnitra Heinricha Himmlera.

Kniha mladého olomouckého historika programově navazuje na práce Josefa Polišenského o vztahu Českého království a Anglie na přelomu 16. a 17. století. Soustředí se na vytváření falckého mýtu a konstruování obrazu českého stavovského povstání v Anglii.

V této knize je svoboda analyzována spíše jako sociální vztah nežli jako idea nebo postulát. Při pohledu z tohoto hlediska nám svoboda odhaluje svoji relativní tvář, jež může pro každého z nás vypadat jinak.