Qušajrího pojednání, které napsal nejvlivnější středověký súfijský učenec šejch Abú alQásim 'Abdalkarím alQušajrí (986–1073), je všeobecně pokládáno za nejoblíbenější z klasických shrnutí učení súfijů.
„Hedvábná cesta“ byla vzájemně propojenou sítí tras spojujících starověké společnosti Evropy, střední Asie, západní Asie, Blízkého východu a východní Asie, jež přispěly k rozvoji mnoha velkých světových civilizací.
Kniha Marca Van De Mieroopa představuje zasvěcenou a inovativní studii zabývající se dějinami myšlení a poznávání skutečností okolního světa, gnozeologií obyvatel starověké Mezopotámie.
Kniha se věnuje problematice kasty a kastovního systému.Pokouší se dát odpověď na otázku, jak kastovní systém vznikl, jak se postupem času proměnil a jak vypadá dnes.
Pojednání o rodinných vztazích, o názorech různých filosofických směrů na pozici muže a ženy ve společnosti, o deviacích od obecně proklamovaného řádu, o prostituci, erotických motivech v umění, pornografii apod. Ilustrováno dobovými kresbami.
Souhrnná příručka ikonografie buddhismu mahájány a tantrajány ztvárňuje veškeré nadpozemské bytosti, jež jsou v duchovním životě severní Indie, Tibetu, Nepálu, Bhútánu a Mongolska předmětem vzývání a uctívání.
„Hedvábná cesta“, v češtině často nesprávně „Hedvábná
stezka“, byla vzájemně propojenou sítí tras spojujících
starověké společnosti Evropy, střední Asie, západní Asie,
Blízkého východu a východní Asie.