Edice Šťastné zítřky /Academia

Publikace přináší celkový pohled na dějiny výživy a stravování od poválečné bídy a přísného přídělového systému až po velký rozmach české haute cuisine na konci šedesátých let...

Monografie je zaměřena na institucionální, personální, teoreticko-metodologický i obecně epistemologický vývoj etnologie (národopisu, etnografie a folkloristiky...

Kniha Práva Romů zasazuje romský boj za občanská práva do širších dějin lidských práv východní Evropy. Romové se v lidskoprávních narativech typicky objevují jako oběti.

Kniha komplexně zpracovává drogový problém v Československu od roku 1938 do roku 1989, kdy u nás byly u moci totalitní režimy – vláda Protektorátu Čechy a Morava kontrolovaná německými okupanty a poté komunistický režim.

Kniha vypráví příběh skupiny ukrajinských spisovatelů, básnířek, literárních kritiků a intelektuálů, kteří v době tzv. Chruščovova „tání“ na Ukrajině formovali kulturní opozici vůči sovětskému režimu a vešli ve známost jako generace „šedesátníků“.

Ústředním ideologickým pojmem nacionálního socialismu v letech 1938 až 1945 byl nový německý životní prostor. Okupace střední a východní Evropy měla přispět k jeho rozšíření.

Americká historička Shelley Baranowski analyzuje na základě rozsáhlého archivního výzkumu nacistickou agenturu pro volný čas a cestovní ruch Kraft durch Freude (KdF).

Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého nebo Ústřední hudba ČSLA patřily mezi nejznámější múzické instituce socialistické armády. Těmito i mnoha dalšími vojenskými uměleckými tělesy prošla plejáda uměleckých osobností.

Stalinský plán přetvoření přírody, který byl v SSSR spuštěn na podzim roku 1948, zásadně ovlivnil také československý přístup k poválečné obnově a přestavbě přírody a životního prostředí.

Kolektivní monografie komplexně pojednává o tiskové politice v českých zemích v období tzv. normalizace.

Stručné dějiny Sovětského svazu Sheily Fitzpatrickové přinášejí populárně laděný přehled hlavních etap vývoje SSSR a portréty jeho předních představitelů od Lenina po Gorbačova.

Kolektivní monografie desetičlenného autorského týmu je výsledkem dlouhodobého zkoumání tzv. folklorního hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích, které bylo významným a zároveň rozporuplným kulturním i sociálním jevem.

Jak fungovala propaganda a cenzura v mediálním prostředí pozdně normalizačního Československa? Kde si oficiální konsenzus v autoritativním státě vynucovala represe a kde se stačilo spolehnout na jemnější donucovací prostředky?

Monografie se zabývá toponymií hlavního města Prahy v období od konce druhé světové války do roku 1989.

Kniha se zabývá fenoménem hromadného cvičení na československých spartakiádách v letech 1955 až 1985.

Kniha, kterou připravili zkušení badatelé Jiří Knapík a Martin Franc společně s kolektivem českých i německých historiků střední generace, nabízí sondy do života českých dětí a dospívajících ve věku od 6 do 18 let v letech 1948–1970.

Studie rekapituluje literární život a roli spisovatelů ve východní Evropě v posledním půlstoletí.

Subjekty, ideologie, modely, mýty a rituály v kultuře českého stalinismu.

Kniha analyzuje roli vědy a postavení vědce v socialistické společnosti na příkladu dvou významných českých chemiků, Františka Šorma, bývalého předsedy ČSAV, a Otty Wichterleho, vynálezce kontaktních čoček.