Deník Rutky Laskierové zachycuje několik měsíců života vnímavé čtrnáctileté dívky, Židovky, která začínala tušit, že ona i všichni kolem ní brzy zahynou v plynových komorách.
Jde o příběh chlapce, jeho příbuzných a lidí, s nimiž přicházel do styku, v průběhu stupňujících se protižidovských opatření z roku 1942, kdy docházelo k „urychlenému odbavení“ Židů.
Deníkové zápisky a komentáře k politickým událostem, k postupu válečných operací druhé světové války a úvahy o budoucím vývoji z pera jednoho z nejvýznamnějších českých historiků doby první republiky Jana Slavíka.
Komentovaný „vědecký“ deník filozofky a matematičky Albíny Dratvové, která byla jednou z prvních habilitovaných žen na pražské přírodovědecké fakultě, dochovaný v archivu AV Č přináší nezvyklý pohled na osud vědy v minulém století.
Jedná se o souborné vydání korespondence členů Pražského lingvistického kroužku, který stál v čele mezi prvními skupinami vědců v dějinách moderní lingvistiky.
Životopisné vzpomínky Rudolfa Zahradníka, známého fyzikálního chemika a později předsedy Československé a České akademie věd, zahrnují více než dvě třetiny 20. století a samý počátek století jednadvacátého.
Vzájemná korespondence dvou vynikajících historiků, Josefa Jirečka a Václava Vladivoje Tomka, která jako celek nebyla ještě vydána, mapuje zlomovou dobu v habsburské monarchii.
Máraiho Deníky jsou od počátku koncipovány jako texty určené k vydání a tvoří jakési románové pásmo bez předem stanoveného konce, mozaiku bezprostředních zážitků komentovaných jakoby nezúčastněným pozorovatelem.
Kniha se zabývá spletitou historií institucí, které jsou spjaty se jménem největšího mecenáše v českých dějinách, architekta Josefa Hlávky (1831–1908).
V roce padesátého výročí úmrtí profesora teoretické fyziky Karlovy univerzity PhDr. Viktora Trkala se dostává ke čtenáři publikace podávající obraz o jeho cestě životem, vědou a pochopitelně i naší společností.
Druhý soubor medailónků (první kniha téhož názvu vyšla v roce 2004) nejvýznamnějších českých vědců dvacátého století, zástupců různých oborů přírodních i humanitních věd.
Kniha vzpomínek manželů Rodenových je téměř neuvěřitelným příběhem o vzájemné pomoci dvou mladých lidí, kterým se podařilo uniknout krutému osudu, jaký byl určen všem osvětimským vězňům židovského původu.
Jedním z nejznámějších pašeráků, převaděčů a kurýrů byl
Kilián Nowotny (1905–1977), který bývá často označován
společně s Josefem Hasilem za krále Šumavy.
Román českého autora, který se stal občanem Austrálie,
vypráví příběh skupiny vykořeněných osob – Čechů a dalších
emigrantů ze střední a východní Evropy, kteří se setkali
v táborech Mezinárodní organizace pro uprchlíky.
Vzpomínky kolínského rabína vycházejí v českém jazyce
po více než sedmdesáti letech od prvního vydání (1947)
a jde o jednu z prvních knih o holokaustu českých Židů.