Autoři se pokusili pře vyprávět příběh královohradecké bitvy z 3. července 1866, a to v úzké vazbě na její reflexi a komemoraci v 19. až 21. století, aby tak doložili, že i toto datum náleží mezi dny, které tvořily české dějiny.
Dne 1. listopadu 1781 rozhodl Josef II. o zrušení nevolnictví, ale i o udělení jistých základních práv. Položil tím základy naší dnešní svobody. Přesto málokdo zná celý obsah všech emancipačních nařízení a jejich ideové zdroje.
Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí. Toto období bylo však také spojeno se vznikem mučednické legendy.
Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 je všeobecně známým historickým faktem. Mnohem méně už je známo, že o pouhé čtyři roky později se připravovalo rakousko-české vyrovnání.
V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.
Co přesně se onoho památného dne, kdy bylo vysílání zahájeno, odehrálo? Co bylo v následujících měsících na programu? Jak se vyvíjela Československá televize do okamžiku, než získala právní subjektivitu a nabalila na sebe milion koncesionářů?
Majestát vydaný českým králem a císařem Rudolfem II. v červenci 1609. Přináší také plné znění privilegia, od jehož vydání uplynulo v roce 2009 právě 400 let.
Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu 25. listopadu 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa...
Historická práce je věnována ustanovením Karla IV., kterými byl založen pojem Koruna království českého. Dále se věnuje pojetí tohoto pojmu či instituce a vývoji její podoby.
Bitva u Suchých Krut na Moravském poli, které se věnuje tato práce, patří mezi nemnoho událostí, které lze považovat za skutečné dějinné mezníky a nadlouho určil směr politického vývoje střední Evropy.
Kniha je prvním pokusem o životopis filosofa, historika a novináře Záviše Kalandry (1902-1950), komunistickým režimem umlčené osobnosti, která svým tragickým osudem ztělesnila úsilí a zápasy, úspěchy a prohry české kulturní avantgardy.
Desátý svazek edice Dny, které tvořily české dějiny, mapující významná data naší historie. Co pro Čechy znamenala pražská korunovace Ferdinanda V. v září 1836?
Autor si ve své práci věnované okupaci Československa v roce 1968 všímá především vojenské stránky celé operace a objasňuje ji z hlediska dlouhodobých strategických cílů sovětského bloku.
Na pozadí dramatické mozaiky událostí tehdejší Evropy klade autor otázku: Šlo o vůli a zvůli jedinců, souhry náhod, zbloudění historie anebo železnou zákonitost nevyhnutelného dějinného procesu?
Kniha o Bílé hoře se vedle průběhu bitvy zabývá především cestou, která „na Bílou horu“ vedla, čili událostmi bezprostředně předcházejícími stavovskému povstání.
