Jako Maffie se dodnes obecně označuje ústřední organizace českého domácího protirakouského odboje z let 1914–1918. Je tak vnímána jako jeden z klíčových symbolů boje za vznik samostatného československého státu.
Korespondence rytíře Šťastného Václava Pětipeského představuje mimořádně bohatý soubor písemností k prohloubení studia sociálních, hospodářských i vojenských dějin sklonku předbělohorské doby.
Práce se detailně a z různých úhlů pohledu zabývá odíváním vrstvy měšťanských elit v nejvýznamnějších metropolích zemí Koruny české v době renesance, a to na základě dochovaných obrazových i písemných pramenů.
Rozsáhlé paměti historika Radomíra Luži, jedné z nejvýznamnějších osobností českého poúnorového exilu, se soustřeďují na léta druhé světové války, kdy se autor osobně účastnil ilegálního protinacistického odboje jako syn generála Vojtěcha Borise Luži.
Soubor textů, které se v rámci 600. výročí upálení Jana Husa v Kostnici zaměřují na ohlas jeho učení a celého husitského hnutí v kultuře 15. věku, ale i následujících staletí.
V knize Hříchy a vášně přemyslovských králů nahlíží známý spisovatel a publicista Jan Bauer na přemyslovské krále (a jejich předchůdce knížata) nejen jako na historické osobnosti, ale hlavně jako na muže z masa a kostí.
Tři generace zůstavších i navrátivších se Němců vyprávějí o tom, jaké to bylo a je být českým Němcem. Tři odborné studie o historii, identitě a jazyku německé menšiny uvádějí čtrnáct rozhovorů a napomáhají jejich porozumění v souvislostech.
Jako velitel tanku Tiger se ocital v ohnisku nejtěžších bojů. Na Kavkazu, na ruské frontě Sever, během operace Citadela, v kotli Čerkasy a mnoha dalších bitvách, ve kterých se rozhodovala válka, býval nasazený...
Kde se vzala slova silueta, nikotin, drezína, bojkot či šraml?
Skrývají se za nimi fascinující příběhy lidí, kteří vstoupili do dějin, aniž by si to sami často přáli.
Kniha nese v názvu citát vložený Josefem Václavem Fričem do úst Františka Palackého při pohřbu Karla Havlíčka dne 1. srpna 1856, připomíná tedy tři výrazné osobnosti své doby.
Autor sleduje obrazy Černé Hory a Černohorců od prvních zmínek v českém vlasteneckém tisku ve 30. letech 19. století až po obnovu černohorské samostatnosti roku 2006 a zcela současné reflexe tohoto státu v turistických průvodcích a cestopisech.
