Nová kniha Hany Kneblové, autorky úspěšné knihy Život českých panovníků, obsahuje množství zajímavých informací o českých zemích ve středověku, zavede čtenáře do dob knížat a králů i do období husitských válek.
Autorka úspěšných knih Život českých panovníků a Život v českých zemích ve středověku se tentokrát zaměřila na novější dějiny.
Na dobu císaře Františka Josefa I., který vládl v letech 1848 až 1916, dnes vzpomínáme s nostalgií.
Požár, jehož hašení chvílemi připomínalo drama, chvílemi grotesku, stál u zrodu nebývalého národního vzepětí, které v letech 1881-1883 umožnilo znovuvybudování Národního divadla v Praze.
Československé státní hranice a jejich ostraha sehrávaly ve druhé polovině 20. století významnou roli ve vývoji pohraničních regionů. Zásadní politické, sociální i národnostní změny v prvních poválečných letech se nejvýrazněji projevily právě tady.
Kniha přináší kapitoly plné zajímavostí o českých knížatech a králích. Předkládá odpovědi na netradiční otázky a vyvrací zažité mylné informace, jež o českých panovnících kolují.
Český esejista a autor literatury fakt se ve svém novém a rozsáhlém projektu věnuje nejvýznamnějším Čechům. První díl nese podtitul Čeští demokraté a autor v něm představuje 50 nejdůležitějších politických osobností od Josefa Palackého po Václava Klause.
Fakta, historie, zajímavosti, osobnosti, historické památky, objevy – 100 nejvýznamnějších informací o České republice. Může sloužit jako základní přehled pro malé školáky.
Publikace s bohatým obrazovým doprovodem přibližuje fenomén šlechtického cestování v 19. a na počátku 20. století v širokém kulturně-historickém kontextu.
Rakouský státní archiv ve Vídni je nepochybně jednou z klíčových zahraničních institucí, která uchovává prvořadé archivní prameny pro dějiny českých zemí, a to zejména pro období 1526-1918, kdy byly součástí habsburské monarchie.
Po listopadu 1989 se historický výzkum období let 1948–1989 soustředil převážně na odkrývání mocenských mechanismů fungování monopolní vlády komunistické strany, především pak na politicky motivovanou perzekuci.
Předkládaná kniha je případovou studií české komunity ve městě Chicago, kde počet Čechů stoupl z 10 000 osob v sedmdesátých letech 19. století na 122 000 kolem roku 1920.
Hájkova Kronika česká, poprvé vydaná v roce 1543, patřila až do 19. století k nejčtenějším a nejoblíbenějším česky psaným knihám, i přes tvrdou kritiku, které ji podrobil v druhé polovině 18. století historik Gelasius Dobner.
Bývalá rožmberská a schwarzenberská rezidence Český Krumlov a město, které k ní přiléhá, je dnes souborem památek světové proslulosti. Tuto jedinečnost zachycuje kniha doplněná stovkami černobílých i barevných fotografií.
Autoři této průkopnické práce pojímají antiklerikalismus
jako součást modernizačních evropských procesů,
provázejících budování evropských národních států
a jejich politických institucí.