Každodenní život v Československu 1945/48–1989

Po listopadu 1989 se historický výzkum období let 1948–1989 soustředil převážně na odkrývání mocenských mechanismů fungování monopolní vlády komunistické strany, především pak na politicky motivovanou perzekuci. Toto směřování vedlo občas k přílišnému zplošťování pohledu na čtyři desítky let existence komunistického režimu. V poslední době do popředí badatelského zájmu stále více vstupuje problematika každodenního života a proměny životního stylu. Objektem odborného zájmu se tak ve větší míře stává „obyčejný“ člověk se svými běžnými starostmi. Zvýšený zájem o dějiny každodennosti je zřetelný i u laické veřejnosti.

K hlubšímu poznání tématu by měla přispět i tato publikace, rozčleněná na tři celky. První část tvoří příspěvky Roberta Kvačka, Martina France a Jana Rychlíka, zabývající se problematikou každodennosti obecně. Druhý blok obsahuje případové studie Petra Bednaříka, Zuzany Beňuškové, Alžběty Čornejové, Michala Ulvra, Miroslava Vaňka a Petra Kopala, které sledují některé dílčí aspekty každodenního života v komunistickém Československu, konkrétně vliv médií, fenomén podnikových rekreací, vývoj automobilismu v Československu a USA a kulturní aktivity mládeže v období tzv. normalizace, nalezneme zde i sondu do profesní každodennosti barrandovského filmaře. Téma je vděčné i z didaktického hlediska, neboť může u žáka či studenta vyvolat větší zájem o sledované období. Této problematice je věnován závěrečný blok, jenž zahrnuje studie Jaroslava Pinkase a Kamila Činátla.