české dějiny

Kniha Ten den – 17. listopad 1989 má současným čtenářům umožnit toto zásadní datum „zažít“ alespoň zprostředkovaně. Věříme, že tak dokážeme toto výročí zpřítomnit a přiblížit dnešku odkaz revolučních dnů.

Zikmund Lucemburský byl druhorozený syn císaře Karla IV., římský král a císař, jehož skráně zdobily také uherská a česká královská koruna.

Císař Rudolf II. byl rozporuplnou osobností, moudrým podivínem. Uměnímilovný císař se usídlil v Praze, kde na Pražském hradě nechal vybudovat velkolepé prostory pro svou sbírku obrazů, soch a kuriozit. Na svém dvoře hostil umělce i alchymisty a astrology.

Český král Jan, první z Lucemburků na českém trůně a manžel Elišky Přemyslovny, je stále postavou přijímanou nejednoznačně - na jedné straně "král cizinec", na druhé "král diplomat".

Kniha vychází z výzkumu dosud neznámých pramenů z českých, slovenských a ruských archivů i materiálů ze soukromého archivu rodiny Gustáva Husáka.

Příběh dramatického období českých dějin a českého krále, který se ujal vlády ve velice složité době.

Rok 1959 nepatří mezi ty, které se nějakým zásadním způsobem zapsaly do dějin. Zábavný průvodce našimi dějinami v roce 1959

Kniha věnovaná samotným počátkům československé státnosti i dějinným okamžikům, které jí předcházely. Okamžikům, které sehrály zásadní roli v boji za samostatnost českého a slovenského národa.

Tato kniha není učebnicí historie. Nehodnotí, jen zaznamenává. 30 let po sametové revoluci vzpomíná na osudné události 30 osobností ze světa kultury

Stoleté výročí od konce 1. světové války a vzniku Československa je příležitostí připomenout okolnosti, za jakých byla v závěru do té doby nejničivějšího konfliktu přepsána mapa Evropy, přinejmenším té střední a východní.

V roce 2018 oslavíme sto let od založení naší republiky.

Karel Pacner svou strhující kronikou varuje: jestliže nepochopíme svou minulost, může se stát, že si ji v budoucnu zopakujeme!

Kniha přibližuje období od roku 1804 do roku 1914, kterému je v dějinách Rakouska-Uherska věnována nezaslouženě malá pozornost.

Vladimír Liška nás seznamuje s vývojem, jenž předcházel vzniku Československa, a dál nás provází charakteristickými problémy, které politická elita nově vzniklého státu musela řešit, ať už se jednalo o velmi napnutý rozpočet, rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými, občanské nepokoje či rozpory mezi samotnými politiky.

Jak probíhaly obě okupace, co se dělo během komunistického puče nebo kdo stál za sametovou revolucí?

Vydejte se na místa známá, méně známá i zcela neznámá, která jsou spojená s komunistickým režimem u nás.

Jak vypadal svět v roce, který tak zásadním způsobem změnil životy několika generací? Do jaké reality vstoupili ti, kteří mají tento přelomový rok našich dějin uveden v kolonce „Narozen(a)“? A jak vypadal běžný život obyčejných lidí na pozadí „velké“ historie? I v těch nejvypjatějších okamžicích dějin žijí lidé své každodenní životy – nakupují, chodí do kina, scházejí se v kavárnách i hospodách, sportují, pracují…

Jak prožívali svoji moc, ale i odpovědnost vůči občanům českoslovenští a čeští prezidenti? V čele naší republiky stálo za dobu její poměrně krátké existence jedenáct mužů, jejichž různorodé charaktery i schopnosti reflektují dějinné zvraty, kterým byl stát během své bouřlivé – nyní již staleté – historie vystaven.

I když nekončí osmičkou, jako jiné osudové roky, byl letopočet 1989 pro naši zemi a její obyvatele přelomový.

Z hlediska proslulosti rok 1949 za svým předchůdcem silně pokulhává.