české dějiny

Stoleté výročí od konce 1. světové války a vzniku Československa je příležitostí připomenout okolnosti, za jakých byla v závěru do té doby nejničivějšího konfliktu přepsána mapa Evropy, přinejmenším té střední a východní.

Roky 1938 až 1945.
V málokterém jiném, historicky vzato nedlouhém úseku našich dějin se nashromáždilo nejen tolik událostí, ale často i protichůdných, do krajnosti a až na hranu snesitelnosti vypjatých a všenárodně vnímaných pocitů.

V roce 2018 oslavíme sto let od založení naší republiky.

Významné momenty naší moderní historie, zajímavé informace o významných osobnostech z kulturního a vědeckého světa či sportu a více než tisíc obrázků najdou děti, rodiče, prarodiče a učitelé ve výjimečné komiksové knize, která si získala srdce tisíců čtenářů.

V letošním roce slaví naše republika sté výročí. Západočeští spisovatelé se rozhodli při této příležitosti vydat almanach historicko-beletristických textů, v nichž vzpomínají na první světovou válku, vznik republiky, legionářské boje...

Kolektivní monografie převážně z pera nejmladší generace historiků z ústecké univerzity.

Kniha pojednává o ne zcela tradičně zvolených meznících moderních českých dějin (1848, 1918, 1930, 1945, 1968 a 1989) z hlediska stabilizace, resp. destabilizace sociálního řádu.

V zákulisí ruské revoluce.
Rusko-židovský marxista a milionář Alexander Parvus, vzděláním ekonom a politolog, měl vizi – svržení cara a zřízení revolučního režimu v Rusku.

Otazníků a záhad, které po sobě zanechala první republika, je víc než dost. Dodnes se třeba spekuluje o úloze tajných spolků při jejím vzniku či původu prvního prezidenta, o jeho společenských, korupčních a špionážních aférách.

Podívám se na to ráno, to byla odpověď amerického prezidenta Lyndona B. Johnsona na setkání s ruským velvyslancem ve Washingtonu v předvečer okupace Československa v roce 1968.

Autor se pokouší pomocí empatie a důrazu na citlivost vědomí stavět mosty mezi Českou republikou a Rakouskem, různými kulturami, vědeckými přístupy a uměleckými výrazy.

Vladimír Liška nás seznamuje s vývojem, jenž předcházel vzniku Československa, a dál nás provází charakteristickými problémy, které politická elita nově vzniklého státu musela řešit, ať už se jednalo o velmi napnutý rozpočet, rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými, občanské nepokoje či rozpory mezi samotnými politiky.

Publikace přináší čtenářům nástin klíčových událostí československé politiky po konci druhé světové války, které vyvrcholily komunistickým převratem v únoru roku 1948, jehož důsledkem byla čtyřicetiletá vláda jedné strany.

Unikátní a graficky nadstandardně zpracovaná publikace vycházející ke stému výroční založení Československé republiky.

Spontánní protesty obyvatel proti vpádu cizích vojsk, nenásilný odpor, ale také barikády, hořící tanky, zdemolované ulice, ostřelované Národní muzeum, obsazený Československý rozhlas a zabití civilisté.

Kdo se podílel na vzniku Československa v roce 1918? Jak probíhal Vítězný únor v roce 1948?

Šumavská hranice byla místem, kudy po únorových událostech v roce 1948 opouštělo ilegálně svoji vlast tisíce našich spoluobčanů. Zabránit těmto útěkům měly nově vytvořené specializované útvary ochránců hranic a to i za pomoci střelné zbraně.

V první části publikace je popsán průběh revolucí, které zachvátily Evropu, s důrazem na středoevropský region bývalé habsburské monarchie.

Předkládaná kniha deseti příběhů z českých dějin otevírá období spojené s legendárním knížetem a soudcem Krokem a dále prostupuje takovými událostmi, které autor považuje za stěžejní.

Jen málo dějinných události ovlivnilo karmu tohoto národa tak tragicky jako Srpen 1968. Brutální intervence vojsk Varšavské smlouvy patři k nejhorším zážitkům několika generaci.