Výsledek pro: Český svět 1948–1989 kol.

Nejnovější autorčina sbírka přináší, jak jsme u ní zvyklí, křehce působící poezii, jejíž výrazová úspornost připomíná miniatury ne nepodobné japonským haiku.

Kolik dnes váží slova, která nechtějí být další solí do ran?

Sbírka Oldřicha Bubáka, "Probudil jsem spící kundaliní", nový růženec emocí dobrodruha, je volným pokračováním sbírky "Ve stínu Everestu“ a „Tingtangl“.

Sbírka poetické prózy Oldřicha Bubáka, je volným pokračováním sbírky Ve stínu Everestu.

V pořadí pátá básnická sbírka Dana Holka.

V jednom ze sonetů čili znělek, které - v prvním vydání rozebrány - vycházejí v Nakladatelství ČAS znovu, přiznává se autor, že miluje "stará slova, jichž vůně zhasly vinou prošlých časů".

Sbírka obsahuje šestadvacet básní.

Sbírka Bezčasí je v mnohém směru komornější, introvertnější, než byla Zahrada soch. Chybí tu rozmáchlé „jevištní“ gesto, zato je tu až nečekaně vlídno a mírno, jako by krajina autorčina dětství – Vysočina – vstoupila do veršů a dala jim barvu...

Sbírka ´I duše zamrzá´ , nový růženec emocí dobrodruha z polárních a subpolárních oblastí Arktidy a Antarktidy, je volným pokračováním sbírek ´Ve stínu Everestu´, ´Tingltangl´ a ´Probudil jsem spící kundaliní´.

Básnická sbírka Stanislava Denka.

Soubor fejetonů a esejů, v nichž autor po dlouholetém působení na Amsterodamské univerzitě reagoval na změnu režimu u nás po listopadu 1989.

Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou.

Poetická knížka téměř beze slov o putování krajinou, objevování, hledání, stesku a tom, co všechno může znamenat domov.

Malá kniha úspěšné autorky, v níž jsou uvedeny afirmace pro pozitivní myšlenky a motivační úkoly. Záleží jak chce čtenář vidět svůj život a svět kolem sebe. Myšlenky si totiž tvoříme sami ve své hlavě tím, jakým způsobem na sebe a kolem sebe hledíme.

Série Hříšní vévodové kniha 2. — Hlouběji v neřesti Příběh druhé knihy se odehrává v roce 1820 v Londýně.

S nadhledem i vážně, s vtipem i smutkem, s ironií i s pochopením komentuje svět kolem sebe ve své sbírce epigramů mladý brněnský autor Richard Skolek.

Nejsem žádný intelektuál, říkal o sobě Jan Rybář.

První část diptychu Ztroskotání lze prvoplánově číst jako politický thriller, nicméně jde především o břitkou satiru poukazující na nemorálnost moldavských intelektuálů po zhroucení komunistické ideologie.

Tato publikace se zejména na základě orálněhistorických rozhovorů snaží porozumět různým cestám, které dovedly zpovídané vědkyně a vědce k akademické dráze.

Městečkem Opolná otřese vražda. Vrahem je někdo z místních. Mrtvého Rambouska tu neměl nikdo rád. Kapitán Exner, který sem přijel na dovolenou, vyráží po stopě.