Pátá část přehledu panských sídel v Čechách zahrnuje okolo sto třiceti objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako Východní Čechy. Heber popisuje sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná.
Kniha se opírá o archivní výzkum aktivity poslankyň v Národním shromáždění, věnuje se ale i ženám v ÚV KSČ a ve vládě a také nastiňuje širší historický, sociologický a ideologický kontext postavení žen v politice i v každodenním životě.
Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově. Dne 2. ledna 1952 se tam odehrál legendární útěk. To, co se nejdřív zdálo nemožné, se rychle proměnilo v jeden z nejnapínavějších a nejsilnějších příběhů.
Ve své knize vzpomíná Ladislav Melíšek na svou dramatickou cestu do zahraničního odboje, která vedla přes Slovensko, Maďarsko do Jugoslávie, odkud pak pokračoval do Palestiny, ...
Byla to sametová revoluce nebo převrat? Spontánní výbuch zlosti národa nad nepodařeným socialistickým vývojem země a neurvalým bitím studentů nebo zákulisní hra tajných služeb z východu i západu?
Kniha Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně (1940-1941), přibližující činnost vedení československého exilu, je poctou boji za národní svrchovanost a státní samostatnost během druhé světové války.
Druhý díl čtyřdílné publikace začíná obdobím, kdy před evropskou civilizací vyvstávají dvě hrozby - osmansko-muslimská expanze a náboženský rozkol mezi katolickou církví a církvemi reformovanými. Jejich vyústění se osudově dotýká i vývoje českých zemí.
Publikace, která vám představí osudy českých vojáků za druhé světové války nejen pomocí poutavých
textů a dobových fotografií, ale i pomocí vložených faksimilií historických dokumentů, které umožňují
ještě blíže poznat naši minulost.
Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně v druhé polovině roku (červenec-prosinec) 1944. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení.
Obsáhlé kolektivní dílo, na jehož přípravě se podílela řada domácích i zahraničních odborníků, právních i obecných historiků, zevrubně mapuje vývoj československého práva a československé právní vědy v meziválečném období.
Autoři odpovídají na otázky, jaké výzkumy v posledních dvaceti letech proběhly, co jsme se na jejich základě dozvěděli a zda tyto poznatky ovlivnily celkový obraz českých poválečných dějin.
Osobnost sedmého československého prezidenta, armádního generála Ludvíka Svobody, je starším generacím dobře známá, generace mladší mají o něm povědomost kvůli kontroverzím doby nedávné.
