Když se zadíváte na inspirující ilustrace a začtete se do odkazů myslitelů celé lidské historii, okamžitě se budete cítit radostně, budete vyrovnaní a plní optimismu.
Kolektivní monografie obsahuje čtyři vzájemně se doplňující studie k tématu soudobé hudby. Studie Vladimíra Tichého a Tomáše Krejči se soustředí na páteřní teoretické problémy hudby 20. a počátku 21. století.
Ivan Michajlovič Majskij byl v letech 1932–1943 sovětským velvyslancem ve Velké Británii. V dobách, kdy bylo (nejen) pro sovětské diplomaty krajně nebezpečné vést si osobní deník, přestavují jeho zápisky ojedinělou výjimku.
Přestože se Jaroslav Veris a jeho práce může směle řadit mezi špičku českého výtvarného umění dvacátého století, nebyla dosud vydána žádná komplexní monografie shrnující jeho tvorbu a osobní život.
Tento diář vznikl s cílem uspokojit praktickou potřebu každodenního plánování, nezbytného v každé profesi, a zároveň představit populárním způsobem významné vědecké objevy, filozofické úvahy, metody a klíčové postavy vědy a filozofie.
Existuje nějaký vztah mezi uměním a biologickými zákonitostmi, obecně řečeno kulturou a naturou? A pokud ano, jakou roli při evoluci umění sehrála právě biologie?
Zbyněk Černík je jedním z našich nejvýznamnějších znalců švédské literatury a překladatelů ze severských jazyků. Ve své knize vzpomínek přibližuje Švédsko a švédský svět českým čtenářům, střídmým a věcným způsobem vypráví ovšem o celém svém životě.
Publikace významného současného dramatika, šéfdramaturga Divadla na Vinohradech, vysokoškolského pedagoga a divadelního teoretika je určená nejen pro zájemce o dramatickou tvorbu a divadelní dramaturgii, ale i pro ty, kteří o divadle chtějí přemýšlet
Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý věnovali sedmou společnou knihu Karlu IV. Vydali se v jeho stopách Prahou, Čechami a Moravou, aby navštívili Karlovy stavby, ukázali jejich význam pro naše země i pro něj osobně a popsali, jak vypadají dnes.
Láska ke knihám se v dětech dá probudit mnoha různými způsoby. Zdaleka to neobnáší jen předčítat nebo číst text. Jak to udělat? Hrou, kreslením, vymýšlením, mluvením, pantomimou, a to není zdaleka všechno.
Vzpomínky Agnessy Mironovové, které podle jejího vyprávění zaznamenala orální historička Mira Jakovenková, poprvé otevírají dveře do pokojů a salonů Stalinových katů, nejvýše postavených důstojníků sovětské tajné policie.
První svazek edice Hry a scénické projekty je věnovaný Jaroslavu Vostrému (*1931) k jeho životnímu jubileu.
Zaměřujeme tak pozornost na „praktickou“ část tvorby všestranného divadelníka a scénologa.
