Originální a vyčerpávající zpracování celé historie farní kroniky od středověku až po současnost zachycuje věrně život farnosti obce Horní Újezd na Třebíčsku.
Po listopadu 1989 se historický výzkum období let 1948–1989 soustředil převážně na odkrývání mocenských mechanismů fungování monopolní vlády komunistické strany, především pak na politicky motivovanou perzekuci.
Vědecký katalog připravený k výstavě Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938 seznamuje čtenáře s československým kulturním a hospodářským pronikáním do Orientu v době První republiky.
Před sto lety, 1. ledna 1922, vešel v platnost zákon o Velké Praze. Na jeho základě se k hlavnímu městu Československa přidružilo třicet osm obcí a osad v jeho okolí včetně Žižkova a Královských Vinohrad.
Smrt kamarádů, smrt milované ženy, smrt dvou malých synů, třeskuté zimy, pohled na zničená města a vesnice, na nezměrné utrpení obránců Leningradu při obléhání města, těžká zranění, ztráta levého oka a po válce úplná slepota.
Kniha provede zájemce po místech spojených s aktivitou výsadku Anthropoid, jehož příslušníci uskutečnili útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Navštívíme místo seskoku, byty podporovatelů parašutistů i místo samotného útoku.
Kolektivní monografie se zabývá stavem
a proměnami židovské menšiny v období
druhé republiky a zároveň zohledňuje reakce
a postoje většinové české (československé)
společnosti.
Sborníkem Památky Vysočiny, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště
v Telči, zahajuje řadu odborných publikací, jejichž cílem je dokumentovat problematiku
památkové péče v kraji.
Předložená práce se na základě analýzy matričních zápisů zabývá problematiku přirozeného pohybu a především prostorové mobility městského i vesnického obyvatelstva na jihu Čech v letech 1750-1824.
Unikátní publikace Ottův historický atlas Praha. Kniha na více než pěti stech stranách předkládá geograficko-historické informace od prvního osídlení území města Prahy až po současnost.
Tématem neobyčejně zajímavé knihy mladého ruského žurnalisty je především Vladimír Putin a proměna, kterou prošla ruská společnost za patnáct let jeho vlády. Autor se opírá o řadu inteview s nejrůznějšími ruskými i zahraničními politiky.
Přesto, že obrněná technika malých států nebyla svým množstvím ani konstrukcí ve světě určující, lze konstatovat, že se podstatnou měrou podílela na různých konfliktech nebo misijních akcích.
Ve kterých zemích světa Habsburkové vládli?
Kdo založil první rakouskou univerzitu? Je pravda, že se na Vídeňském kongresu jen tancovalo?
Které ženy z habsburského rodu sehrály významnou politickou roli?
Město Sušice osvobodila 6. května 1945 jedna část americké 4. obrněné divize, pro níž cestu sem přes Železnorudský průsmyk otevřela 90. US pěší divize a „2 kavalérie“ – 2. jízdní průzkumná skupina.
Kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme? Základní filozofické otázky, na které si mnoho z nás nedovede odpovědět. Přinese alespoň částečnou odpověď pátrání ve vlastním rodokmenu a pomyslný rozhovor s lidmi, s kterými jsme se minuli v prostoru a čase?
Kdo byli Mayové? Kde a jak žili? Jak vypadal jejich náboženský svět? Jaké bohy uctívali? Jaké rituály provozovali? Jaké představy měli o světě i sami o sobě? A jaké představy o nich máme dnes?
Roky 1938 až 1945.
V málokterém jiném, historicky vzato nedlouhém úseku našich dějin se nashromáždilo nejen tolik událostí, ale často i protichůdných, do krajnosti a až na hranu snesitelnosti vypjatých a všenárodně vnímaných pocitů.
Vzpomínky více než dvou set pamětníků na těžký rok 1938 nejsou jen suchým popisem tehdejších událostí - naopak barvitě a plasticky zachycují často velice hořké pocity těch, kteří byli tak krutě vyhnáni ze svých domovů.
