Převratné objevy v nových vědních oborech – jaderné fyzice a fyzice pevných látek – našly v Československu počátkem padesátých let 20. století odezvu ve vysokoškolské přípravě fyziků i v organizaci fyzikálního výzkumu.
Je to tak snadné: stačí udržovat skrytý rytmus těla, které střídavě zapíná a vypíná své funkce, aby kromě práce zvládlo i regeneraci – a naše zdraví se zase vrátí ke své dokonalosti.
Autoři knihy Tělo 2.1: bolest v proměnách času a kultur si předsevzali probádat různé podoby bolesti. Mnoha příklady autoři na bohatém historickém, etnografickém a antropologickém materiálu ukazují, že bolest je tvárný kulturní jev.
Netuctová knížka pro mládež i dospělé, která inspirativně a vtipně vypráví o vzniku knihy. Výbušná nálož zábavy, porozumění a informací vtahuje čtenáře do tvůrčího procesu, hovoří o uměleckém gestu, písmenech a typografii.
Kniha známého polského psychoterapeuta, spoluzakladatele a mnohaletého ředitele Psychoimunologického institutu (IPSI) ve Varšavě, který tentokrát čtenáři předkládá svůj náhled na civilizační a psychologickou situaci žen.
Jak má umělec hodnotit dílo jiného umělce? Dá se po letech učení, konzultací a rozebírání ještě udržet potřebný odstup? Nakladatelství ArtMap vydalo knihu sebraných posudků umělce a bývalého pedagoga Martina Zeta.
Všichni víte, jak televizor vypadá i co se v něm vysílá. Víte ale také, kdy televize vznikla a jak vlastně funguje? Jaké pořady vysílala v minulosti a jaké dnes? Co televize znamená pro vaše rodiče a prarodiče a jak ovlivňuje váš život ?
Čím se bavili Plzeňané od poloviny 19. století do poloviny 20. století? Poutě, zábavy, šibřinky, průvody, kabarety, návštěvy cirkusů a zvěřinců, varietní představení, výlety do okolí. To vše hledal zvláště v dobovém tisku autor Ladislav Silovský.
Unikátní soubor rodinných dopisů obsahuje dosud nepublikované podrobnosti o postupujícím Holokaustu. Dopisy představují reportážní popis každodennosti ještě před deportací, jsou psány jazykem intimity, rodinné lásky a naděje...
Pro Sborník jsou vybrány tyto příspěvky: Editorial; Pavel Balcar, Téměř zvládnutá šance – druhá část; František Ptáček, Historie přístavu Ústí n. L. – třetí část; Redakční rada, Práce a život lodních posádek za vlečné plavby; Theodor Grötschel...
Kdo je novinář? Co vlastně dělá? Co znamená být objektivní? A proč je důležité mít veřejnoprávní média? Odpovědi na tyto i řadu dalších otázek přináší Příručka malého novináře. Pracovní sešit vychází z autorčiných workshopů Dílna malého novináře.
Na dobových fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena zasněžená tvář šumavské krajiny, jejích horských vrcholů, přírody, památek a život lidí v závěru 19. a v první polovině 20. století.
Georges Canguilhem, žák a nástupce Gastona Bachelarda v čele ústavu Institut d’histoire des sciences et des techniques, se řadí k nejvýznamnějším osobnostem francouzského myšlení 20. století.
Autorka nepíše jen o skladatelích a dílech, ale i o principech, na kterých hudba stojí, a jak působí na lidské životy. Děti se dozvědí, kdo použil most jako hudební nástroj, jak vypadá melodie, proč je v Asii víc lidí s absolutním sluchem...
Praktická příručka pro všechny uživatele, kteří přicházejí o styku s evidencí tržeb ať už v pozici provozovatelů zařízení, na které nová povinnost dopadá, nebo v pozici zástupců v daňovém řízení, daňových poradců nebo správců daně.
