Pražské jaro neskončilo vstupem pěti armád na území Československa v srpnu 1968. Tento významný zlomový bod nejen v dějinách komunistické éry symbolicky ukončil až potlačený protest obživlé občanské společnosti o rok později.
Publikace je dosud ojedinělým hlubokým rozborem zásadních poválečných změn v celé struktuře našeho pohraničí. Velmi podrobně zachycuje všechny příčiny a demografické, ekonomické, sociální i politické aspekty těchto změn.
Dokument Protektorát proti Londýnu nás vrací 64 let zpět, do Protektorátu Čechy a Morava, kde byl právě spáchán atentát na Zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Kniha Mileny Šimsové „V šat bílý odění“ vypráví o lidech z doby první Československé republiky. Z okruhu působení studentského křesťanského hnutí Akademické Ymky vstoupili v letech 1938–1945 do odboje proti nacismu a okupaci.
Pozoruhodná práce francouzského historika mapuje proměny vztahu křesťanství k lichvě, k penězům, k zisku ve středověku, přičemž velký důraz klade i na zdánlivě paradoxní vztah středověké ekonomie a středověké zbožnosti.
Obsáhlá kniha seznamuje s celým rozsahem bojů za druhé světové války. Líčení účastníků bojů a civilistů spolu s podmanivými fotografiemi, jedinečnou grafikou a časovými tabulkami vytvářejí kompletní obraz války.
Americký historik líčí ve své knize klíčové události amerických dějin za druhé světové války. Neklade důraz na vojenské aspekty, ale zabývá se hlavně politickými operacemi a málo známými aspekty amerického úsilí o porážku a vybudování nového Německa.
Posmrtně vydávané vzpomínky Jiřího Loewyho představují jeho pestrý životní příběh a také osud jeho generace, zrozené v první republice a prožívající dětství za války, kterou únor 1948 zastihl na prahu dospělosti a listopad 1989 na konci aktivního věku.
Jeden z nejvydávanějších a nejúspěšnějších současných českých autorů literatury faktu zve čtenáře k několika poutavým příběhům z české historie, které prosluly svou krutostí.
Hagen Keller se po dlouhou řadu let se zabývá dějinami Německa v X. a XI. století. V této knížce podává souhrnně výsledky svého bádání o této epoše, znamenající zakladatelskou éru tzv. Svaté říše římské, jejímž středem dnešní Německo bylo.
Alexandr Solženicyn během padesáti let při práci na dějinách ruské revoluce nashromáždil obrovské množství materiálu, jehož část se rozhodl použít pro historickou studii o rusko-židovských vztazích v letech 1795-1995. Druhý díl zahrnuje roky 1917-1995.
