Výsledek pro: 1001 myšlenek Filozofie

Kniha, která vznikla na základě celostátní empirické studie o názorech mladých lidí v České republice, dává nahlédnout jak se vyvíjí osobnost tisíců mladých lidí v současné společnosti

Kniha se snaží prozkoumat a srovnat základní rysy diskuse o kauzalitě, jež se rozvinula mezi dvěma velkými - a v minulosti do značné míry znepřátelenými - filosofickými proudy 20. století, novotomismem a analytickou filosofií.

Nelson Goodman je výraznou postavou novější americké filosofie, známou v našem prostředí spíše v okruhu odborníků na analytickou estetiku.

Ve studii z pozůstalosti Věčnost a dějinnost zkoumá Jan Patočka různé moderní koncepce člověka a zároveň formuluje svou vlastní filosofickou pozici. Studie završuje řadu článků, jimiž se Jan Patočka filosoficky vyrovnával s Rádlovou Útěchou z filosofie.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum je novou publikační platformou živého bádání v oblasti české a slovenské filosofie.

Vnímání není pro Merleau-Pontyho jedním z možných témat filosofie, nýbrž jejím východiskem. Kniha charakterizuje pozici francouzského fenomenologa vzhledem k některým naukám britského empirismu, Descartovi a Husserlovi.

Traktát vytyčuje koncepci logicky dokonalého jazyka, vycházejícího z matematické logiky.

Merleau-Ponty vychází ve svém nejvýznamnějším díle z podrobné analýzy vnímání, která jej přivede k nutnosti chápat lidský subjekt jako vtělený a opustit některé teze Husserlovy fenomenologie.

In Hearth and Horizon Prof. Kohák combines narrator’s skills with a scholar’s erudition to produce for his readers a rich tapestry of Czech thought and fortunes since the rebirth of the Czech nation at the dawn of modernity.

Kniha představuje pokročilý úvod do analytického myšlení a rekonstrukci jeho vztahů k filosofii tradiční.

Kniha německého filosofa, umučeného nacisty. Část tvoří jeho deníkové záznamy.

Sedm „hovorú“, které Maurice Merleau-Ponty napsal pro rozhlasový pořad nazvaný „Hodinka francouzské kultury“, bylo uvedeno v podání samotného autora v roce 1948. Obecným tématem tohoto pořadu bylo „utváření myšlení“.

Publikace širokého autorského kolektivu zkoumá historické zdroje české etiky vědy a její vývoj. Od historického pohledu přechází k problémům bioetiky jako klíčovému místu soudobých diskusí v rámci etiky vědy.

Traktát vytyčuje koncepci logicky dokonalého jazyka, vycházejícího z matematické logiky.

Aristotelova Velká etika (Magna Moralia) v upraveném překladu Antonína Kříže.

Klasika buddhistické literatury, základní slovník pojmů Buddhovy nauky vybraných z théravádového pálijského kánonu Tipitaka a další komentářové literatury.

Jedna z nejdůležitějších knih evropské tradice politické filosofie. Český překlad Milana Mráze v zrcadlovém řecko-českém vydání, opatřený úvodní studií a poznámkami.

První česko-latinské vydání jednoho ze základních děl politické filosofie. Český překlad v zrcadlovém vydání pořídil a poznámkami opatřil J. Janoušek.