Tato kniha nabízí myšlenky a úvahy o tom, jak je možné zvládnout cestu na nejvyšší úroveň vědomí. Jsou to jednoduché, ale přitom velice účinné rady a návody, s jejichž pomocí můžeme dosáhnout všeho, nač si pomyslíme.
Kniha sleduje čínské filosofické myšlení od nejstarších dob až po novověk, a to v živém dialogu s aktuálním myšlením filosofickým, poetickým i kulturním.
Steinerovo pojednání o filosofii vychází z protikladů Goethova a Newtonova pohledu na přírodu. "Goethe pokládá smyslové orgány člověka za nejlepší, nejvyšší fyzikální přístroje. Oko je pro něj nejvyšší instancí ...
Lukács vychází z Hegelova pojmu „univerzálního rozumu“ a veškerou německou buržoazní filozofii po Hegelovi interpretuje jako reakční a iracionální odpověď na fenomén třídního boje.
Prvotina, jíž tehdy mladý petrohradský filosof vstoupil do filosofické arény, zůstává nadále cenným impulsem: nebát se kriticky promýšlet hodnotná témata metafyziky.
Předkládané studie se věnují problematice přístupů k otázce autonomie byzantské filosofie, konkrétněji metodologickým potížím s uchopením tohoto rozlehlého tématu.
Od roku 1931 do začátku sedmdesátých let si Martin
Heidegger zapisoval své myšlenky do sešitů vázaných
v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány.
Z dějin filosofie můžeme vyčíst určitý filosoficky relevantní smysl, který spočívá v povaze samotného filosofického poznávání. Autor zkoumá nejdůležitější témata a pojmy středověkého, karteziánského a moderního myšlení.
Klasické dílo britského politického myslitele. Zabývá se zde politickými idejemi 20. století, zejména rozmanitými aspekty individuální svobody, rozborem myšlenek J. S. Milla, a především provádí rozlišení mezi negativním a pozitivním pojmem svobody.
Čtivé přiblížení myšlenkového světa osmi velkých postav italské renesanční filosofie – Petrarky, Lorenza Vally, Marsilia Ficina, Pika della Mirandola, Telesia, Patriziho a Bruna – a jejich prostřednictvím i vývoje celého renesančního myšlení.