Výsledek pro: 1001 myšlenek Náboženství

Těžištěm svazku je přednáškový cyklus z roku 1933, ve kterém španělský filosof podnikl jeden z vůbec prvních pokusů o teoretické uchopení techniky a jejího vztahu k člověku.

Svatý rok milosrdenství je pro celou církev mimořádnou událostí. Co v něm máme dělat? Především "Obnovit hodnotu mlčení při rozjímání Slova, které nám je určeno.

Kniha promluv, ve kterých papež Benedikt na základě evangelijních úryvků rozvíjí svá zamyšlení nad životem křesťana dnes.

Filosofické poznámky, vydané poprvé z pozůstalosti roku 1964 péčí Wittgensteinova žáka a blízkého přítele Rushe Rheese, soustřeďují autorovy úvahy z doby krátce po jeho návratu k filosofii, tj. z let 1929 a 1930.

Dejiny Boha opisnou formou prechádzajú krok po kroku celými dejinami cirkvi od prvých opatrných krokov v staroveku až po súčasnosť, no zároveň poukazujú aj na myšlienkové posuny v teológii.

V Protestantu 6/2014 si přečtete rozhovor o pokusu amerických teologů najít třetí cestu mezi fundamentalisty a liberály, Jan Škrob si klade otázku, co znamená "zhnědnutí" Evropy po posledních volbách a vazby Putina s nahnědlou europravicí, ...

Obraz života jako cesty je pravděpodobně jedním z nejpopulárnějších obrazů světové literatury. Různé cesty vedou k různým cílům - a cesty mysli jsou právě tak skutečné jako cesty těla.

Soubor filozofických esejí jistě povzbudí k dalšímu zkoumání každého, kdo hledá odpovědi na věčné otázky nejen ve vnějším světě, ale především v sobě samém.

Mým povoláním je být člověkem a tedy obrazem Boha. Jakou roli v tom chce sehrát modlitba. Čeho je schopna a co umí? A co umět má? Jak tomuto „pozdvižení mysli“ pomáhá to, co jsem, čím vládnu.

Květnový Protestant si všímá, jaký dopad má křesťanský fundamentalismus na výchovu nebo na státní politiku. J. Raška osvětluje protestantské kořeny dělnického hnutí v Anglii 19. stol, anglickými vlivy na Evropu před 600 lety se zabývá P. Keřkovský,..

Soubor kázání, biblických úvah, modliteb a liturgických textů předčasně zesnulé evangelické kazatelky.

Vnímání není pro Merleau-Pontyho jedním z možných témat filosofie, nýbrž jejím východiskem. Kniha charakterizuje pozici francouzského fenomenologa vzhledem k některým naukám britského empirismu, Descartovi a Husserlovi.

Když Kant postuloval jako základní otázku celého svého myšlenkového úsilí problém "Jak jsou možné syntetické apriorní soudy?", odkázal následujícímu filosofickému myšlení úkol, který dodnes nepřestává být předmětem sporů a kontroverzí.

Tématem knihy jsou širší filosofické i mimofilosofické souvislosti Wittgensteinova argumentu proti soukromému jazyku.

Způsob, jakým se autor věnuje tajemství zla, by se dal nazvat mystickým. Nenabízí řešení, alespoň ne v rozumové oblasti. Jediné řešení je přijetí zla, bez nároků na vysvětlení, na možnost úniku, ale též bez rezignace a zoufalství.

V době, kdy u nás dalekosáhle zeslábla vědomost, oč vlastně v křesťanství jde, poslouží tento výklad nejen křesťanům, ale každému, kdo chce hlouběji poznat duchovní kořeny evropské vzdělanosti.

Devítku otevírá rozhovor, jak chtějí řešit bezdomovectví příslušné instituce v Brně. A pak se J. Matúš vypisuje ze své zkušenosti dobrovolníka v Chorvatsku, P. Keřkovský ukazuje iluzornost nějaké proislamistické politické změny, ...

Strach ze svobody patří k nejznámějším dílům Ericha Fromma, který ji napsal během exilového pobytu ve Spojených státech, kam musel utéci před Hitlerovým nacismem.

Dělnický farář Jára Raich vypráví o své anglické zkušenosti, o tetování a vzkříšení káže Nadia Bolz-Weber, Hebe Kohlbrugge skvěle řeční na svých stých narozeninách, americký presbyterián M. Twaina sarkasticky popisuje evropské křesťany, ...