Povoláním člověk

Mým povoláním je být člověkem a tedy obrazem Boha. Jakou roli v tom chce sehrát modlitba. Čeho je schopna a co umí? A co umět má? Jak tomuto „pozdvižení mysli“ pomáhá to, co jsem, čím vládnu. Knížka Karla Satorii je zamyšlena, jako drobná pomoc…třeba někomu.
Co je modlitba? Podle jedné z nejstarších a nejčastěji používaných definic je to pozvednutí mysli k Bohu. Už zde, v tomto jednoduchém vyjádření, lze narazit na úskalí či bludný kámen. Pozvednutí mysli totiž neznamená pozvednutí se. A už vůbec ne jakékoli pozvednutí ze světa či nad svět. Modlitbou nejsme v žádném případe zváni ani k opuštění těla či povznesení se nad něj. Jsem-li povolán žít jako člověk, pak jsem pupeční šňůrou připoután ke světu, k mému světu, a modlitba stojí ve službě tohoto povolání a ani ji nesmí napadnout něco na tom měnit. To cítím jako potřebné říci, aby bylo od počátku jasno.
Modlitba se má, chce a musí podílet na mém dramatickém zápasu o člověčenství šlapající tento svět.