Strach nikdy nenapsal symfonii, nevyléčil nemoc ani nezachránil manželství.
Něco takového dokáže odvaha a víra. Něco takového dokáží lidé, kteří se
odmítají řídit svou bázlivostí a poddat se jí.
Své rozsáhlé válečné zkušenosti s tříděním a interpretací zpravodajských informací zúročil Austin při výuce po roce 1945, kdy se začal věnovat vlastním tématům.
Kniha nabízí vhled do málo známého starověkého textu připisovaného biblickému praotci Henochovi. Tento text, který vznikl nejspíše na přelomu letopočtů, byl pro moderní bádání objeven až v 18. století.
Už žádná nuda v kostele! Co se stane, když vezme Lukáš svoji sestřenici Báru poprvé do kostela? Lukáš ochotně odpovídá na její zvídavé otázky. Co znamená slovo „amen“? Proč u oltáře svítí to červené světlo?
Kniha poukazuje na časovost člověka z jiného úhlu, než jsme zvyklí z tradice. Nejde zde o aristotelské pojetí časovosti, ale o časovost, jež je fenomenologická, na niž poukazuje především Martin Heidegger a Jan Patočka.
Podle Leibnize je spisek výsledkem dlouhodobého přemítání – a vskutku lze říci, že představuje první soustavné, co možná úplné a vposled i zakládající podání Leibnizova myšlení před monadologickou tezí.
Otec Elias Vella se pustil do odvážného experimentu. Jak by vypadalo setkání dnešních mladých lidí s Ježíšem? Jaká slova by volil Kristus tváří v tvář jejich životnímu příběhu? A jaké odpovědi by měl na složité problémy dnešní doby?
Svěží životopis svatého Pia z Pietrelciny z pera známého italského exorcisty Gabriela Amortha. Kapucínský kněz Padre Pio (1887–1968) působil v klášteře v městečku San Giovanni Rotondo v italské Apulii.
Perský Bayán je stěžejní dílo Bába, Zakladatele Bábí víry, předchůdce Bahá’í víry. Autor v něm prohlašuje Své postavení Posla Božího, ruší zákony islámu a ustavuje zákony Bábí zřízení.
Sbírka překladů Základní etické teorie představuje čtenářům základní směry a klíčové autory současné anglosaské normativní etiky, a nabízí tak materiál ke kurzu úvodu do etiky.
Středobodem předložených přednášek je zrod dějinného vědomí v humanitních vědách. Gadamer načrtává, jak se toto vědomí vyvíjelo napříč Schleiermacherovým, Hegelovým, Droysenovým a Diltheyovým dílem.
Vilém Flusser představuje v krátkých kapitolách své pojetí dějin. Postdějiny vyjadřují současný dějinný přelom, který se vyznačuje přechodem z tradiční textové kultury do prostředí, v němž získávají převahu technické obrazy.
Autor se soustředí na podání nezkreslených informací o hledání smyslu života, své skutečné podstaty a věčné Pravdy. Odpovědi na ty nejsložitější otázky mohou být nakonec obyčejné a jednoduché.
Byla Trója pouhou básnickou představou, skutečným místem, kde bojovali a zmírali hrdinové, či jevištěm, na němž mstiví bohové pohybovali lidskými osudy jako šachovými figurkami?
