Magnesia Litera 2016 – Kniha roku. Rozsáhlý román známé autorky a bohemistky Daniely Hodrové je úzce spjat se životním osudem překladatelky a básnířky Bohumily Grögerové a výtvarnice Adrieny Šimotové, jimž je také dedikován.
Publikace sleduje umělecké projevy na hranici společenských událostí v moravském prostředí sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století.
Každá z pěti kapitol je věnována jednomu tvůrci nebo dvojici autorů.
Kniha pojednává o životě a díle jedné z nejvýraznějších osobností barokních Čech – malíři Petru Brandlovi (1668–1735). Mapuje jeho zajímavý – v mnohém bohémsky vedený život včetně táhlých sporů s manželkou či neshody s malířským cechem.
Ani Bůh ani člověk. Slova, obrazy a středověká úzkost z výtvarného umění je jednou z recentních prací Herberta L. Kesslera, která vyšla poprvé v roce 2007 jako součást ediční řady zabývající se literárními prameny k výtvarným dílům.
Kniha Joris Ivens – Filmař světa se chronologicky věnuje dvaceti Ivensovým dokumentům, jež nahlíží v širokém dobovém kontextu a ve vzájemné provázanosti.
Vše potřebné o základech kreslení.
Kniha Naučte se kreslit: Zvířata, lidé rostliny a další témata krok za krokem obsahuje nejdůležitější informace pro jednoduché osvojení si základů kreslení.
Autor v této knize představuje poměrně rozsáhlou galerii umělců, nápadných už na první pohled vlastní fyzickou konstitucí, s respektem a s úctou ke každému z nich.
Paměti pro Josefa Portmana z let 1919 a 1920 Váchal koncipoval jako svérázný duchovní bedekr, průvodce po vlastním myšlenkovém vesmíru, s důrazem na zážitky a vjemy nadpřirozené povahy.
Tato kniha mapuje současné české vizuální umění od roku 1990 do roku 2014 na pozadí doby, která radikálně změnila způsob života naší společnosti a v níž jsme poprvé dostali šanci skutečně vstoupit do světového kontextu.
V této publikaci autor navazuje na někdejší převážně fotografický titul Kladno vzpomínek,
tentokrát souborem deseti povídek, vzpomínek i lidských příběhů na pozadí doby od let šedesátých
přes tzv. normalizaci až k listopadu 89.
Prostřednictvím průzkumu a zhodnocení rozsáhlé Van Goghovy korespondence autor analyzuje jeho osobnost a na základě toho nalézá přesvědčivé argumenty, že pravděpodobně trpěl psychiatrickou hraniční poruchou osobnosti.
V kombinaci vzpomínek a detailního výkladu předkládá Svatopluk Malý ve svém textu zasvěcený náhled do zákulisí specifického fenoménu multivizuálních programů v Československu druhé poloviny 20. století.
Chceme jen čtenářům přiblížit život a dílo herce a komika, který se nesmazatelně vepsal nejen do historie české kinematografie, ale i do srdcí tisíců diváků v této zemi.
Autor líčí stavební vývoj, pozornost věnuje zejména novodobým přestavbám podle projektů architektů J. Fragnera a T. Šantavého. Pojednává však též o slavnostech, zejména inauguracích rektora, imatrikulacích a promocích.