Petr Vaněček (1959 až 2019) je ztělesněním nezávislého umělce, který žil svobodně a stejně tak tvořil. Kniha Pomalý pohyb ticha představuje průřez malířským dílem od počátků na AVU až po poslední dny umělcovy existencence.
Medijní kresby jsou širší veřejnosti neznámé a v ucelenějším souboru reprodukovány poprvé. Knihu uvozuje zásadní text o medijním umění v celosvětovém kontextu.
Předkládaná kniha se věnuje vztahu komiksu a tiskové reklamy, podrobně mapuje, jaké seriály a jakým způsobem byly užívány k propagaci různých produktů a služeb, a to od roku 1900.
Bára Mrázková se v knize Yellow Box, která vychází z její dizertační práce, zaměřuje na materiální a ekologické pozadí digitálního obrazu. Propojuje zde problematiku algoritmické fotografie, těžby vzácných minerálů a infrastruktury technických obrazů
Umanutý živel české umělecké scény v osobitém rozhovoru. Výtvarník a sochař Krištof Kintera patří mezi naše nejznámější a nejúspěšnější současné umělce.
Katalog Suška – Kameny / Škoda – Objekty vychází ke stejnojmenné výstavě Michala Škody a Čestmíra Sušky konané v Zámku Troja od 6. dubna do 3. října 2022.
Karel Vaňura, malíř a sklář, je jedním z nejoriginálnějších tvůrců v českém umění 2. poloviny 20. století, dokládá to i tato monografie s množstvím reprodukcí obrazů, asambláží, skleněných vitrají a realizací v architektuře.
Účelem této retrospektivní publikace je umožnit čtenáři poznat, pokud možno vyčerpávajícím způsobem, Rittsteinovo dílo v kompaktním formátu a ve vizuálně mimořádně atraktivní podobě.
Publikace sleduje linii vývoje progresivního československého a v odkazech i světového výtvarného umění na pozadí života společnosti v období let 1938 – 1989, kdy v Československu existovaly dva totalitní režimy.
Melancholie, děs a morbidnost. Od snů a nočních můr k otázkám smrtelnosti, zkaženosti i zkázy, k bohům a příšerám. Tato kniha znepokojuje, staví nás tváří v tvář obavám, strachu a přízračné skutečnosti.
Dosud nejucelenější pohled na život a dílo mimořádného umělce secesního symbolismu a mystika, který ve své tvorbě obsáhl široké spektrum výtvarných forem od sochařství, architektury přes kresbu, grafiku až po umělecké řemeslo.
Nejlepší knihy jsou takové, které jejich autor napíše s nasazením, energií, porozuměním a obdivem k objektu svého psaní. To je případ Heleny Musilové, která v publikaci o Jiřím Valochovi splnila toto zadání vrchovatou měrou.
