Tento soubor povídek představuje cosi jako momentky z uplynulých dob, tak jak je autor coby reportér viděl a zachytil. Jsou to drobné příběhy, v nichž jde o právo a bezpráví, hlad a blahobyt, válku a mír.
Kniha se zabývá osobností Jiřího Muchy v kontextu dějin 20. století a nahlíží jej nejen jako spisovatele, ale jako překladatele, cestovatele, propagátora díla svého otce Alfonse Muchy.
Autorka se umí vtipně a s nadsázkou podívat na nejvšednější jevy našeho každodenního života a najít v nich něco víc, dokáže si pohrát s jazykem, potěšit neobvyklou slovní hříčkou, pobavit.
Kniha nabízí ostrou kritiku institucionalizované rodiny z jasně feministické perspektivy. Zabývá se závažnými tématy domácího a sexuálního násilí a obecně vztahy mezi muži
a ženami.
Pohádky jsou určeny dětem, které se učí číst, naučily se písmena a chtějí číst jednoduché texty. Zároveň texty odpovídají požadavkům výuky čtení tzv. genetickou metodou, kdy děti čtou a píšou pouze velká tiskací písmena, neslabikují, ale pouze hláskují.
Co je v životě hlavní cesta a co je epizoda; kdo jsou směrodatní lidé a k čemu potřebujeme křesťanství a jeho hořké pravdy; jak čeká Bůh a nakolik se lze pro člověka obnažit, a k čemu je to dobré?
