Knižní rozhovor Petra Žantovského s Yektou Uzunoglu, dokončený na podzim 2007, je strhující, zároveň však i tristní a šokující výpovědí o tom, kde se nachází česká společnost téměř dvacet let po sametové revoluci.
Předkládaná kolektivní monografie českých i zahraničních odborníků se pokouší uchopit problém vztahu náboženství a státu v širších historických, právních i teologických souvislostech a přitom ponechat otevřený prostor pro další reflexi.
Vyšetřovatel nadpřirozených případů Quincey Morris a jeho parťačka, čarodějka Libby Chastainová, jsou povoláni, aby osvobodili zoufalou rodinu od smrtící kletby, jejíž původ se datuje až do dob salemských honů na čarodějnice.
Experimentální román Jazz II: Rodiče, poprvé vydaný anglicky roku 1979 v kanadském exilu, je, jak již napovídá sám jeho název, silně inspirován jazzovou hudbou, zejména jejími improvizačními prvky.
Autor Miloš Schmiedberger, fotograf a také Krampolův manažer, sestavuje obrazové a tiskové leporelo, ve kterém se pokouší zmapovat pestrý Krampolův život.
Kniha obsahuje pohádky, pověsti a lidová vyprávění z Povltaví mezi Kamýkem a Prahou, která autor shromažďoval a psal celých třicet let. První část obsahuje zaznamenané lidové pohádky a vyprávění, v dalších částech doplnil autor pohádky svoje.
V knize autor ukazuje prostřednictvím sedmnácti monografických portrétů přibližujících vybrané ikony postsovětské kultury, co podstatného se děje v současném ruském umění a jeho provozu.
Život v Domhanu se změnil. Zákony krále Goraka jsou lidem vnucovány pod pohrůžkou smrti, magie je zakázána a děvčátka narozená v roce Ohně jsou bez výjimky vyvražďována. Lidé však nezapomněli na Proroctví o dívce s Dračím znamením.
Román Mise Londýn, který se dočkal i filmové adaptace, je pro svůj
satirický pohled na bulharskou diplomatickou elitu označován za
„nejlegračnější bulharskou knihu současnosti“.
Autobiografický text historičky fotografie Anny Fárové, který poprvé vyšel v rámci obsáhlejší knihy Dvě tváře. Toto samostatné vydání je doplněno desítkami unikátních fotografií, mimo jiné od Henriho Cartier-Bressona, Josefa Koudelky,Inge Morathové, ...
Poetika povídek a novel má několik podob, od experimentální prózy, v níž autorův subjekt a text splývají v jedno přes politickou satiru, grotesku třeba až po pohádku formálně psanou jakoby pro děti.
Sborník vzpomínek vznikl po náhlé smrti básníka, rebela a manažera Plastic People Ivana Martina Jirouse, který si odseděl v nejdrsnějších komunistických žalářích osm a půl let vězení.
Nový román úspěšného českého spisovatele si pohrává s klasickou českou vášní – houbařením. Vypráví příběh mladého nakladatelského redaktora Gregora Martyho, který bojoval s podivuhodnou drogou a málem nad ní zvítězil. Vychází s 3D ilustracemi Pavla Růta.
Novela Někdy mě to až děsí zavádí do prostředí rockových klubů, mejdanů, kaváren, call center a rychlíku. Především je to dílo, ve které se neustále něco děje, příběh se rychle vyvíjí a situace postav zlomově mění. Není čas na oddech.