Pátek 1. září 1939: sedmnáctiletý Richard Freiherr von Rosen poslouchá v rádiu Hitlerův projev v Reichstagu o útoku na Polsko. Není válkou nijak nadšený, ale jako mnoho jeho vrstevníků jej naplňuje pocit povinnosti a touha osvědčit se.
Populárně vědecká kniha s příspěvky 22 autorů nejrůznějších historických specializací přibližuje Husův skutečný i druhý život od pozdního 14. století do současnosti a jeho postupný přerod z církevního reformátora v ideální a idealizovaný vzor.
Joseph von Görres (25. 1. 1776 – 29. 1. 1848), literární kritik a publicista, politik a profesor historie na mnichovské univerzitě, jeden z exponentů při ustanovování ponapoleonské podoby Německa.
3. svazek je komentovanou antologií primárních písemných pramenů korespondenční povahy, které se bezprostředně vztahují či vznikly v prostoru starověké Syropalestiny ve 3.-1. tisíciletí př. Kr.
Zjištění autorů, že předkové obou jejich rodů bojovali za 1. světové války v Rusku v 5. československém střeleckém pluku T. G. Masaryka, pro ně bylo velkým překvapením. Tato rodová zajímavost v nich probudila hlubší zájem o legionářství, o historii .
První díl Katalogu listin zahrnuje zpracování 1 005 jednotek této kritické edice veškerého bohemikálního diplomatického materiálu pro období od návratu Václava II. do Čech až do jeho české královské korunovace v roce 1297.
Drsná a krutá africká bojiště 1. světové války, kde hrstka německých vojáků a osadníků spolu s několika stovkami domorodých ascariů čelili formou guerillového boje několikanásobné přesile koloniálních vojsk Britů a jejich dohodových spojenců.
Dne 27. března 2009 se v Ústavu pro studium totalitních režimů konal 1. ročník studentské vědecké soutěže Vysokoškoláci o totalitě, kde studenti historie a příbuzných oborů předložili výsledky své badatelské práce.
Během 1. světové války se zrodil pojem „stíhací eso“. Byl jím označován letec, který dokázal sestřelit pět a více nepřátelských letadel. Do konce války tento sice neoficiální, o to však cennější titul získalo pět pilotů, které můžeme označit za Čechy...
Vranečkova kronika představuje cenný rukopisný pramen přibližující dění na severovýchodní Moravě v průběhu v 18. a 1. poloviny 19. stol. Kroniku začal psát v roce 1725 učitel v Zašové u Valašského Meziříčí Jan Bartoloměj Vranečka.
Tato monografie pojednává o archeologických nálezech keramiky římské provenience typu terra sigillata z oblasti Čech (1.–5. stol. n.l.). Základ tvoří podrobný katalog.
Další z řady knížek tohoto autora se opět zabývá motocyklovou historií,
tentokrát na pozadí 1. světové války. Vychází v době, kdy uplynulo sto let od
jejího průběhu, a jejíž následky fatálně ovlivnily další vývoj v Evropě.
V rámci celkem 489 procesů v Dachau čelilo americké
justici 1 700 zločinců nacistického Německa. Jednalo se
o lidi z různých společenských vrstev od říšských pohlavárů
po statkáře, studenty a vesničany.
