Ondřej Hrabal – mimo jiné mistr ČR ve slam poetry, prozaik a organizátor kulturního života – se hlásí o slovo se svým básnickým debutem. Nezkoušej se usmát. Proč? Není čemu? Není na koho? Nebo by to snad bylo nevhodné?
Poéma významného básníka Vladimíra Janovice pojednává o skutečné budově nedaleko Okrouhlice. A současně o čemsi mnohem obecnějším a nadčasovém. O symbolu zachyceného času básníkova dětství a mládí? O symbolu touhy a deziluze?
Sbírka veršů Sylvie Richterové nazvaná Slyšet obrazy sestává z dvanácti skladeb věnovaných dvanácti malířům. Časový oblouk je široky, cyklus začíná středověkým Giottem a končí současným českým malířem Mikulášem Rachlíkem.
První básnická knížka básníka, pedagoga a vynikajícího nakladatelského editora Marka Staška, vznikla v první polovině osmdesátých let – a přitom dodnes nebyla řádně vydána.
Po básnické sbírce „Jitra tuláků, bardů a snílků“ přichází autor s novou knihou, která navazuje na předchozí
vydání básní, především na dvě sbírky vydané nakladatelstvím Petrklíč, 2016 (Čtverák pod Petřínem) a Kmen 2017 (Kolotoč světa).
Třetí sbírka Jiřího Kofláka obsahuje básně z let 2010 - 2017. Popisují postoje, vjemy a osobní pocity autora, který se ocitá na prahu ( a za prahem ) půlstoletí svého života.
Kniha básní a básniček pro děti i věkově „mírně pokročilé“ s názvem Boží ZOO je propojení zdánlivě vzdálených témat – zvířat, lidí a víry, kde jednoduchá symbolika přináší nadhled, ujištění i naději pro čas budoucí.
Debutová básnická sbírka Město hráze básnířky, teoložky a aktivistky Magdaleny Šipky zahrnuje 31 rozsahem spíše kratších, poetikou a obsahem ovšem hutných básní.
Tragikomický veršovaný příběh inspirovaný kramářskými písněmi s dětskou hravostí líčí tíhu a zádrhele lidského života. Kniha, ze které je cítit kreativní uvolněnost a radost, vypráví hořké „curriculum vitae“ hromotluka Oty.
Ve své druhé sbírce se autor nezříká poetických prostředků, uchyluje se ale často i do civilnějších poloh: sbírka je tak výrazově pestřejší, nostalgie je vyvažována ironií, tradiční kulisy jsou stavěny do kontrastu se zcela všedními výjevy.
K nedožitým osmdesátým narozeninám básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (1931–1984) vychází útlý výbor z jeho poezie, čítající třicet pět básní.
Knížku půvabných veršů pro malé děti napsal básník, esejista a kulturní organizátor Ivan M. Jirous v osmdesátých letech během těžkého žaláře ve Valdicích, do něhož byl odsouzen z politických důvodů.
Po básnické prvotině Nucený výsek (2003) a prozaickém debutu Und (2005) vychází sbírka širokoúhlých, narativních básní, v nichž Rychlý člověk v návalu siderodromofilie zpytuje svůj pocit domova ve vlaku do Říma.
O Brně se dá jistě psát ledacos a ledajak. Důležité však je, aby to dokázalo člověka jaksi vtáhnout do děje, obklopit ho jistou a neopakovatelnou atmosférou a vyvolat v něm barvitou představu čehosi pro Brno charakteristického.