Jak skutečná je skutečnost? Je
možné poznat pravdu? To jsou otázky, o nichž ve svých
rozhovorech debatují fyzik a filozof Heinz von Foerster
a vědec zabývající se problematikou médií Bernhard Pörksen.
Knížka je čtenářsky náročnější, určena především lékařům, psychologům, filosofům, přírodovědcům, odborníkům na počítačové vědy, pedagogům, motivovaným teologům - a samozřejmě i všem, kdo se snaží pochopit, co znamená, řeknou-li si "Já".
Knížka, v řadě bodů přepracovávající předchozí autorovu knihu Etika a život, vznikla z přednášek na Karlově univerzitě a je určena studentům, učitelům etické výchovy a všem, kdo se o budoucnost nejen české společnosti obávají.
Od doby svého prvního vydání ve dvou svazcích v letech 1918 a 1923 je Zánik Západu považován za jednu z nejpozoruhodnějších knih 20. století a dodnes představuje klíčový text pro chápání dějin naší civilizace.
V této knize najdete nejen poznatky o tom, co o přirozenosti a fungování lidského mozku a těla odhaluje věda, ale především výklad toho, co o smrti a posmrtném stavu říká Bible.
Kniha je souborem několika zamyšlení o významu krajiny pro lidskou společnost na začátku třetího tisíciletí a vznikla v rámci stejnojmenného dvouletého kulturního projektu pořádaného Obcí širšího společenství českých unitářů.
Svazek obsahuje tři spisy významného německého filozofa (1788–1860): O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu; O vůli v přírodě; Dva základní problémy etiky.
Co může psychoanalýza říci ke smyslu filosofie? Kniha využívá psychoanalytickou metodu k porozumění filosofii a roli filosofa v současném zmateném světě.
Od antiky až po současnost sleduje autor vývoj filozofického myšlení a pro čtenáře laika i pro toho, kdo by si chtěl obnovit či doplnit základní znalosti, představuje nejvýznamnější filozofy.
Teprve podruhé se českému čtenáři v ucelenější podobě představuje myšlení Georgese Didi-Hubermana, filozofa, historika umění a teoretika obrazu působícího na École des Hautes études en sciences sociales v Paříži.
Mladohegelovec Max Stirner, nesmiřitelný kritik tehdejší filozofie, náboženství, kultury i společenského uspořádání , je pokládán za představitele a průkopníka filozofických předpokladů a zdrojů anarchismu, jehož kořeny tkví právě ve Stirnerově době.
Ve studii z pozůstalosti Věčnost a dějinnost zkoumá Jan Patočka různé moderní koncepce člověka a zároveň formuluje svou vlastní filosofickou pozici. Studie završuje řadu článků, jimiž se Jan Patočka filosoficky vyrovnával s Rádlovou Útěchou z filosofie.
Posametový president Václav Havel, politik, spisovatel a meditátor, se představuje ve svých Dopisech Olze (knižně Praha 1983) také jako filosof, i když se nesnaží podat ucelený noetický koncept.