(...) Ninfa moderna. Esej o spadlé draperii (Ninfa moderna. Essai sur le drapé tombé) po prvé vyšla v nakladatelství Gallimard v roce 2002, čímž se ocitá na chvostu stěžejních Didi-Hubermanových textů, kterými ustálil své výjimečně kunsthistoricky erudované a zároveň filosoficky pozoruhodné myšlení a jimiž se zároveň " vyrovnal" se základními pilíři vlastního uvažování:(...) Ninfu modernu lze v tomto kontextu číst jednak jako následné promýšlení komplexní povahy warburgovského Nachleben, zejména pak v souvislosti s pojmem dialektického obrazu Waltera Benjamina, jednak jako pozoruhodný pokus uvést metodiku související s Nachleben takříkajíc do praxe. Slovy překladatele se jedná o " svého druhu kunsthistorický román, příběh o sestupu a pádu nymfy, jedné z Warburgových oblíbených figur", lépe řečeno o stopování motivu nymfy a její drapérie, přežívajícím napříč dějinami.