Výpravná fotografická monografie Jiřího Koliše o předním českém fotografovi 19. století Františku Fridrichovi 1829 – 1892. Kniha obsahuje více než 800 unikátních fotografií a dobových dokumentů nejen z tehdejší Prahy.
Monografie zachycuje prezidenta Beneše v období jeho londýnského exilového působení v letech 1941–1945 a detailně analyzuje vývoj spolupráce mezi demokratickými exilovými politiky působícími v Londýně a komunistickými zástupci československého exilu
V prvních mírových týdnech roku 1945 se do Československa začali vracet naši vojáci, kteří dlouhé roky bojovali za hranicemi za svobodu své vlasti. Spolu s nimi se vrátilo i osm mužů, kteří v tomto boji zaplatili tím nejcennějším – vlastním životem.
Monografie přináší explicitní popis staročeské apelativní deklinace, který může sloužit jako základ pro automatické vygenerování tvarů spojených s morfologickými charakteristikami a lemmatem.
Název knižní publikace již sám o sobě přesně indikuje její obsah. Demarkační linie je feno-ménem, který má dlouhou historii, do níž se nejvýrazněji zapsala na konci 2. světové války v Evropě.
Předmětem zkoumání předkládané monografie jsou československo-sovětské vztahy od roku 1917/1918 do února 1948 v širších mezinárodních politických, společenských a hospodářských souvislostech.
Publikace je jedinečnou příležitostí pro milovníky sběratelství a historie. Jedná se o jedinečnou kolekci 350 dobových pohlednic jednotlivých obcí Hlučínska.
Pět let po válce vydal jeden z terezínských domů poklad. Soubor 254 obrazů dokumentujících život v ghettu, jak ho zde v letech 1942-44 zachytil jeden z jeho nedobrovolných obyvatel – akad. mal. František Mořic Nágl.
Bojkot nacistického Německa ze strany světové židovské komunity byl pokusem o zejména hospodářské oslabení, jež by nakonec vedlo k pádu Hitlerova režimu.
Kniha obsahuje hlavní materiály pro posuzování činnosti mimořádných lidových soudů, především hlavní, ale i související, právní předpisy, provádějící předpisy, zápisy ze schůzí vlád či judikaturu Nejvyššího soudu.
Tato kniha je vyprávěním Bettiny Meyerové o jejím pátrání po minulosti vlastního dědečka Konrada Meyera, vysokého důstojníka SS a přesvědčeného nacisty.
Korektorova akta doplňují trojici řad již z větší části vydaných úředních knih pražského arcibiskupství (Libri confirmationum, Libri erectionum, Acta iudiciaria) a jsou tak významným a jedinečným pramenem pro poznání (nejen) církevních dějin.
Soubor Caesarianae přináší tři pozoruhodné řeči, které Cicero přednesl před vítězem občanské války, samotným Gaiem Iuliem Caesarem, a ve kterých ho žádá o milost pro ty, kdo stáli – tak jako řečník sám – na straně poražených.
Bolševická revoluce z listopadu roku 1917 patří k událostem, které zásadním způsobem změnily chod dějin v průběhu 20. století. Kniha Antonyho C. Suttona ji čtenáři představuje v úplně jiném světle, než byla doposud vnímána.
