Joseph von Görres (25. 1. 1776 – 29. 1. 1848), literární kritik a publicista, politik a profesor historie na mnichovské univerzitě, jeden z exponentů při ustanovování ponapoleonské podoby Německa.
Přední máchovský badatel Miroslav Koloc vrací k výkladu jednotlivých textů a pasáží z díla Karla Hynka Máchy a transformaci básníkova vidění – zaznamenaného v jeho denících či kresbách – do jeho básnické a prozaické tvorby.
Výběr ze studií a kritik, věnovaných určujícím fenoménům i autorům oněch let (Ionesco, Genet, Dürrenmatt, Topol, Havel), dokládá, že Eva Uhlířová patřila k nejnadanějším divadelním kritikům své generace.
Kniha představuje profesora MUDr. Milana Šamánka, DrSc. (nar. 9. 5. 1931), významného dětského kardiologa a zakladatele Dětského kardiocentra ve Fakultní nemocnici Motol v Praze.
Kniha pojednává o životě a díle Quida Šimka, litomyšlského kupce, sběratele, muzejníka, soukromého kronikáře, insitního malíře a velkého humoristy, jehož životní dílo, zejména kronikářské a malířské, se stalo pramenem pro poznání každodennosti jeho doby.
Monografie klasika českého filmu prof. Jana Špáty (1932-2006), která vůbec poprvé představuje jeho životní příběh a je vypravena bohatými, často nikdy nepublikovanými texty a přílohami.
Další svazek ediční řady věnované osobnosti Daniela Slobody (1809-1888), evangelického faráře ve východomoravské Rusavě, který patřil k významným postavám česko-slovenských vztahů 19. století.
Příznivci dechovky po generace znají Už, kamarádi, pomalu stárnem; Jednou, dvakrát; ... To je pár ukázek ze 674 skladeb, kterým dal slova Ladislav Jacura, kterému je věnována předkládaná kniha.
Předložená studie zkoumá Hegelovy výklady Aristotelovy psychologie a metafyziky ducha (nús), jež jsou rozvinuty v jeho přednáškách o dějinách filosofie.
Kniha obsahuje paměti Matěje Mikšíčka (1815-1892), které jsou cenným pramenem pro poznání myšlenkového pohybu v české společnosti před polovinou 19. století.
Než uspěl coby americký velkoobchodník s ocelí, prošel Alex Čech (1927) komunistickým vězením, exilem v Německu a ve Venezueli. Jeho vzpomínky jsou osobitou výpovědí o světě po Druhé světové válce a oslavou svobodného lidského života.
Monografie přibližuje osobnost Aloyse Skoumala (1904–1988), kterého autorka konfrontuje se všemi sférami kultury dvacátého století, do nichž během svého života aktivně vstupoval a zanechával v nich svou stopu.
