Almost every day the photographer Tomáš Princ walks the streets of Prague and asks people he doesn‘t know: “Can I take your photograph?” This book presents the most interesting stories from his popular blog Humans of Prague from the past five years.
Kniha dokumentuje umělecké a prostorové intervence v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze u Karlova mostu v letech 2009–2016 a v několika případech i umělecké a architektonické počiny v jiných církevních i necírkevních prostorech.
Český malíř Oldřich Blažíček (1887–1953) patřil ke generaci umělců, která se uplatnila se vznikem první republiky, kdy se vypracovala nová společenská a kulturní elita, nadšená pro ideje nového státu.
Gustav Klimt vytvořil stěžejní díla Vídeňské secese. V krátkých textech je představeno dvanáct nejznámějších děl, která čtenáře provedou malířovým uměleckým vývojem.
Publikace Klasické umění Indie představuje mimořádně cenný příspěvek k poznání indické výtvarné kultury. Autor s velkým zaujetím a odbornou erudicí mapuje vývoj indického umění od nejstarších dob až po vrcholné období hinduistických dynastií.
Kolektivní monografie zkušených autorů Jiřího Kuthana, Jana Royta, Ivana Hlaváčka a Štěpána Valeckého komplexně představuje období života a vlády římského a českého krále Václava IV. (1361–1419).
Autorskému rozhlasovému dokumentu se v současné době až překvapivě dobře daří, navzdory stále sílící konkurenci audiovize a internetových platforem. Jaké trendy v něm panují a jak na něj nazírají sami tvůrci?
Výjimečný talent a génius; senzibilní tvůrce tichých krajin i umělec znázorňující sám sebe bez známek studu, jenž dokázal vytvořit 170 svých autoportrétů. Francouzská verze publikace.
Legendární americký písničkář vzpomíná na počátky své kariéry, kdy v roce 1961 přišel do New Yorku. Bravurním, vtipným a osobitým stylem vzpomíná na Manhattan a magickou čtvrť umělců Greenwich Village, na New Orleans, Woodstock nebo Minnesotu.
Edice Osobnosti české scénografie Monografie scénické a kostýmní výtvarnice Jany Zbořilové (*1953), kterou v roce 2016 vydal Institut umění – Divadelní ústav, mapuje její více než čtyřicetiletou divadelní a filmovou tvorbu.
Martinelli působil od 80. let 17. století na římské Accademii di San Luca jako profesor architektury a perspektivy. Roku 1690 byl povolán do Vídně a v následujících letech zasahoval svou tvorbou i do Čech a zejména na Moravu.
