Charles Liblau znal dobře nacistické tábory - Osvětim, Březinku, Mauthausen, Melk, Ebensee, protože v nich strávil déle než tři roky, až do osvobození.
Osmnáctiletý Fritz z hospodářství v porýnské vesnici musí jako většina jeho vrstevníků nastoupit do Říšské pracovní služby. Po ní následuje odvod k wehrmachtu a odjezd na východní frontu.
Autor v úvodu píše: „Prožívajíce mauthausenské peklo, slíbili jsme si, že kdo je přežije, vylíčí, z jakých obětí rostla svoboda evropských národů a svoboda naší vlasti.
Před 70 lety do Československa přicestoval muž, který dokázal zorganizovat evakuaci 669 ohrožených židovských dětí do náhradních rodin ve Velké Británii. Tím je zachránil před jistou smrtí v nacistických vyhlazovacích táborech.
Deníky, které si v letech 1940–1946 vedla Hana Bořkovcová, zaznamenávají
události od doby nástupu protižidovských opatření, přes lágry, osvobození
až k návratu zpět do „běžného“ poválečného života.
Patnáctiletá židovská dívka z Prahy si začala psát deník koncem listopadu 1939 a pokračovala až do prosince roku 1940. Deník obráží její vnímání světa, zachycuje atmosféru po likvidaci Československa, zejména narůstající pocit stísněnosti a ohrožení.
"Žiji hlavně proto, abych dosvědčil, že nás všechny chtěli zabít," řekl nedlouho před smrtí muž, který jako jeden z mála přežil vězeňskou vzpouru v nacistickém vyhlazovacím táboře Treblinka a následný útěk napříč Evropou.
Po konci výmarské republiky nacisté jasně hlásali snahu maskulinizovat život v Německu. Ženy se měly stát věrnými manželkami v domácnosti a rodit další árijské bojovníky.
Ve svých unikátních vzpomínkách se nakladatel Vladimír
Žikeš soustředil na svou odbojovou činnost za druhé
světové války na Slovensku, kam byl po odhalení gestapem
nucen odejít v srpnu 1943.
Původně soukromé zápisky pořízené vnímavou ženou vytvářejí autentickou výpověď o životě generace, která byla formována zkušeností Mnichova, válkou a protektorátem a jejíž postoje a přesvědčení spoluvytvářely českou společnost v poválečných letech.
Po knize Rytíři lékařského stavu a prvním dílu knihy Význační čeští lékaři připravila skupina autorů další díl vyprávějící o předních českých lékařích.
Plukovník Jaromír Bajer, příslušník slavné 311. československé bombardovací perutě RAF, přežil během války díky přízni osudu až neuvěřitelné situace, a tak mu spolubojovníci začali říkat „Klikař“. Dílo přináší celý životní příběh plk. J. Bajera.
Kniha Omara Mounira skrývá strhující životopis Francouzsky českého původu paní Jarmily Baxové, redaktorky zahraničního vysílání Československého rozhlasu.
