Monografická publikace vznikla jako knižní záznam inventury prací, reprodukcí, textů, projektů konceptuálního umělce Jána Mančušky (1972–2011), s jejichž mapováním se započalo v roce 2012.
Struhující minisoubor minipovídek, jímž si autor na jedné straně zúžil tvůrčí prostor, na druhé straně ho však rozšířil originální metodou literárních koláží.
Město a jeho lampy i jiné bytosti na obrazech, grafikách, v bronzech, železných plastikách a v textech Viktora Karlíka. Kniha prací z let 1990-2010 s úvodní esejí Pavly Pečinkové a v grafické úpravě Luboše Drtiny.
Michal Singer se touto knihou představuje jako jeden ze solitérů generace výtvarníků, jejichž postmoderní přebývání na planetě umění bylo jedním z východisek, jak přežít šedivou nicotnost reality pozdního socialismu.
Šimon Brejcha není zahradník ani pěstitel, není ani ekolog, nemá doma zahrádku, ani pole brambor. Šimon Brejcha je grafik, umělec ironický a vážný zároveň, na zahradě má ateliér a v něm pomyslnou zahradu obrazových struktur.
Wiererovo dílo zahrnující vedle olejomaleb, kreseb, lept, litografii a dřevoryt je vhledem do romantického světa německé Prahy, který je dnes nenávratně ztracen a řadí ho mezi nevýznamnější malíře Prahy vůbec.
Publikace věnovaná malíři a pedagogovi Janu Smetanovi (1918–1998), známému především v souvislosti se Skupinou 42. Smetanova další, nepoměrně rozsáhlejší tvorba dosud čekala na komplexní zhodnocení. Po „skupinovém“ období, kdy téma obraz
Jak se výstavy výtvarného umění promítají do jeho psaných dějin? A jak by vypadaly dějiny českého umění druhé poloviny 20. století, pokud bychom se na ně dívali právě z tohoto pohledu?
Doprovodné katalogy k výstavním projektům Společnosti Jindřicha Chalupeckého z let
2018-2019. Balíček obsahuje katalogy mezinárodních skupinových výstav.
Kniha Panny a labutě představuje výběr uměleckých děl umístěných ve významných architektonických dílech, v interiéru i v exteriéru, a na náměstích, ve veřejných parcích a prostranstvích.
Barevné linoryty a fotografie Michala Cihláře inspirované dekadentní krásou erotického zboží.
Od prvního kolorovaného zátiší s vibrátorem z roku 2003 se autor posunul k mnohobarevným tiskům deprivačních kukel, kožených pout a roubíků.
V rušných letech devadesátých se na české výtvarné scéně důrazně přihlásila o slovo nová umělecká generace. V důsledku otevřených hranic měla možnost nejen poznávat, ale také se aktivně zapojovat do dění na mezinárodní scéně.
Dokumentační publikace k 28. ročníku Mikulovského výtvarného sympozia “dílna“ prostřednictvím rozhovorů s umělci přibližuje nejen jejich tvorbu, ale stává se rovněž dokumentací současného výtvarného umění.
