Autorka ve své světově proslulé knize vysvětluje, jak je potřeba zacházet s našimi dětmi, aby z nich vyrostly spokojení a samostatní lidé, kteří si nepotřebují „léčit“ své deprivace z dětství.
Náš dnešní osud je dán našimi minulými skutky, což platí i o činnostech, které jsme prováděli v minulých vtěleních. Náš příští osud je dán tím, jak se chováme, jednáme, myslíme a čemu věnujeme pozornost svého vědomí právě teď.
Tento odborný exkurz do odpovědí na jednu z nejdiskutovanějších otázek je určen především těm, kteří se na možnost existence boha v jakékoli formě tváří skepticky.
Kniha odhaluje málo známé a skryté aspekty praxe jógy, které nejsou zjevné při běžném pohledu na stávající systémy jógy. Jelikož neexistují dva stejní jedinci, upozorňuje také na individuální charakter hledání vyšších životních hodnot.
Téměř pětisetstránková publikace je bohatě ilustrována množstvím nejrůznějších výtvarných děl, a doplněna je také řadou grafů – autor používá např. exaktní metody inferenční statistiky.
Katalog obsahuje 70 katalogových položek a je výsledkem dvouletého výzkumu muzejních pracovníku. Zahrnuje zastupné exempláře pro nejvýznamnější příklady převážně kovových dracounových krajek z muzejních sbírek.
Myšlenky probírané v jejich korespondenci se staly základem pro knihu Obrazy duše, v níž autor důkladně zkoumá dynamiku Hellingerovy systemické práce z hlediska tradičního šamanismu.
Publikace profesora teologie a církevních dějin Augusta Franzena přináší koncentrovaný a odborně fundovaný přehled dějin katolické církve na pozadí politické, sociální a duchovně kulturní historie od dob vzniku Nového Zákona.
Výpravný a rozsáhlý, bohatě ilustrovaný slovník. Publikace se na téměř 500 stranách zajímavým a čtivým stylem věnuje životům svatých, křesťanským symbolům, všem jménům v kalendáři a mnoha dalším atributům křesťanské ikonografie.
Kniha ilustruje příběhovost lidských dějin na biblických (starozákonních) příbězích, které autor považuje za paradigmatické pozadí všeho, co člověk prožívá.
Kniha Historie jako myšlení a jako čin z roku 1938, představuje poslední velké dílo Benedetta Croceho, italského filosofa, estetika, historika, jednoho z posledních výrazných představitelů velké evropské kultury a civilizace 19. století.
