Překlad jedné z nejvýznamnějších prací klíčové osobnosti filosofie 20. století chce českému čtenáři zprostředkovat systematicky cenný příspěvek k diskusi o metodologii vědeckého vysvětlování.
Gnose je univerzální, čas ani prostor ji nemůže omezovat. Je obsažena v moudrosti všech staletí, všech národů a ras.
Tak přibližně před dvěma tisíci lety napsal čínský filosof Lao c’ své nepomíjivé dílo Tao te ťing.
Poutavý úvod do buddhismu od předního buddhologa Donalda S. Lopeze nabízí odborný a zároveň jasný pohled na buddhismus, jeho praktikování, učení a školy. Mísí se v něm pronikavá analýza s poutavým vyprávěním příběhů. Lopez objasňuje společné rysy a rozdíly
Soubor padesáti čtivých a srozumitelně napsaných esejů představuje a vysvětluje problémy poznání, vědomí, identity, etiky, víry, spravedlnosti, jazyka, významu a estetiky, které zaměstnávají myslitele od dob starověkého Řecka až po současnost.
Publikace mapuje vývoj filosofického myšlení v českých zemích a demonstruje je na klíčových osobnostech, jež svým dílem spoluvytvářely kulturní identitu českého národa a významně přispěly k jeho duchovní emancipaci.
Umělecké dílo je zvláštní věc. Přichází na světlo světa díky umělci. Ten je však umělcem právě skrze dílo. Obojí, dílo i umělec má svůj původ v umění. Kde jinde však hledat umění než v uměleckém díle a v umělci? Zkoumání se nutně pohybuje v kruhu. Př
Apologetický spis raně křesťanského autora z druhého století, obsahující jednak polemiku s kulturou a vzdělaností tehdejší řecky hovořící společnosti, jednak povzbuzení k hledání moudrosti ve spisech nepocházejících od Řeků. Nejde o běžnou apologii,
Kniha nabízí zdařilé přetlumočení duchovní zásady teologa životních paradoxů Ericha Przywary, dosvědčující, že Bůh je stále větší než naše představy o něm, a to se zasvěceným komentářem k ignaciánským duchovním cvičením.
Autorka v knize vzpomíná na své dětství v Mariupolu, na emigraci do Francie, studia, na své odborné působení, konverzi ke katolictví, na přátele, kteří ji v životě provázeli, a na společný život s manželem Jacquesem Maritainem (1882–1973).
Obraz proměny řeckého světa a myšlení mezi 12. a 5. stol. př. Kr., mezi zánikem mykénské palácové civilizace a vznikem klasické řecké polis. Druhé opravené vydání.
V rámci obratu „k věcem samým“, který charakterizuje fenomenologii, existují nicméně mezi jednotlivými filosofy, kteří se k ní hlásí, podstatné rozdíly. Právě ty chce tato kniha zřetelně ukázat.
Teprve podruhé se českému čtenáři v ucelenější podobě představuje myšlení Georgese Didi-Hubermana, filozofa, historika umění a teoretika obrazu působícího na École des Hautes études en sciences sociales v Paříži.
Kniha se snaží prozkoumat a srovnat základní rysy diskuse o kauzalitě, jež se rozvinula mezi dvěma velkými - a v minulosti do značné míry znepřátelenými - filosofickými proudy 20. století, novotomismem a analytickou filosofií.
Studie českého filosofa věnované např. Janu Husovi, J. A. Komenskému, T. G. Masarykovi, Z. Kalistovi, J. Patočkovi i dalším postavám a tématům českých kulturních dějin.
Petr Rezek měl v osmdesátých letech v samizdatovém Kritickém sborníku rubriku Operní hlídka, kterou podepisoval pseudonymem Caruso. Právě soubor těchto textů, doplněných o několik pozdějších operních článků, představuje tato kniha.