Ve sbírce Vztahy v C dur se Věra Borská vrací do situací prožívaných s nejbližšími lidmi. Obrací se také ke svým přátelům a místům, kam patří – oslovuje rodný dům, řeku, podél které kdysi vandrovala, krajinu.
Po oblíbených sbírkách bláznivých básniček Pes nám spadla a Kouká roura na kocoura přichází autorská dvojice Miloš Kratochvíl a Eva Sýkorová Pekárková s novinkou Nevěřte slepicím.
„Nejsladší potrava“ není bonbón ani oříšek, ale cyklus básní se vší rytmikou, zvukomalebností a obrazotvorností. Drsné verše se mísí s milostnými, ponuré s vtipnými, a cukr je sladký jen, pokud se připálí. Všude přítomna je láska k jazyku.
Báseň „Varování“, napsaná v roce 1961, byla v roce 1996 zvolenanejoblíbenější básní v Británii a je známá a oblíbená po celém světě. Její vyjádření vzdoru, tak živě a chytře podané, působí na buřiče v každém z nás...
„Kavárna je tady kostel pro kuřáky!“ čteme v jedné z básní sbírky. Sylva Fischerová píše o městě, ve kterém se narodila a ve kterém od dob univerzitních studií žije.
Otokar Březina patří k nejvýznamnějším českým symbolistům, a to především kvůli jeho první sbírce „Tajemné dálky“, která je protkaná ponurou mystikou a hlubokou touhou.
Básnická sbírka představuje dosud nepublikovaný výbor z tvorby za posledních dvacet let, během nichž se autor bojující s těžkou nemocí, dopracoval ke ztišené, křehké poetice, která je nesena jeho jedinečném viděním a prožíváním světa.
Život je krátký je nová básnická kniha Jiřího Žáčka s novou poetikou, s nutností nových myšlenek, s novým pohledem na vlastní osud, kterým se řídí duše, a s novou filozofií, jak porozumět lidem a světu.
Ve své sedmé básnické sbírce Jan Laňka vyjadřuje city z dění kolem sebe a hledá cestu k podstatě sebe samého v obklopení vjemů, které se dotýkají života na zemi a jsou pro tuto dobu charakteristické.
Něžné i vtipné básničky o počítání do dvaceti, psané velkým tiskacím písmem.
Kniha tak rozvíjí kompetence matematické, ale i čtenářské, protože využívá
GENETICKOU METODU ČTENÍ.
Jan Valík. Jeho slovesná tvorba je reflexivní, hříčkovitá, tezovitá, smyslově vrtošivá. Básník tvoří stejně přirozeně jako dýchá, vnímá a je. Žádná kašírovaná intošina, ani prekariátní pozérství, prostě poezie samouka tady a teď.
Básník Martin Trdla přichází se svou druhou zprávou o stavu území. Hovoří v ní o situaci a situacích, ve kterých se tady každodenně nacházíme/ potácíme. Ve svých spíše kratších textech přináší jasná pojmenování, tvrdá data.
