Výsledek pro: 978-80-906467-6-6

Rusky a polsky napsaná kniha o ruském spisovateli druhé poloviny 19. století Nikolaji Leskovovi (1831-1895), znalci ikonomalby, pravoslaví a náboženského života v Rusku vůbec.

Knižní rozhovor česko-běloruského básníka a překladatele Maxe Ščura s čelným představitelem současného českého surrealismu, básníkem a esejistou Františkem Dryjem.

První tištěné vydání knihy vzpomínek na Jiřího Weila, kterou Jaroslava Vondráčková (1894–1986) napsala v roce 1970.

Svazek obsahuje vše, co básník a grafik B. Reynek vytvořil pro nakladatelství Vlastimila Vokolka.

Kniha popisuje životní osudy a literární činnost Oty Filipa (1930), ostravského rodáka, který byl v roce 1974 donucen státní mocí k vystěhování do SRN.

Knižní rozhovor s literárním historikem Jaroslavem Medem mapuje nejen jeho životní příběh, ale zejména setkání s jeho osudovou láskou – literaturou.

Čtivá výpověď spisovatelky Lenky Procházkové.

Těžištěm knihy jsou knižně dosud nepublikované deníkové zápisy Matěje Lukšů. Především se v nich však objevují nepravidelně roztroušené poznámky ze setkávání s Otokarem Březinou, jež dokonale ilustrují jejich vzácný vztah.

Editor Helmut Peschina vybral z Rothova díla pasáže (dopisy, publicistické články, prózu), které pomocí stručných komentářů a přechodových textů spojil v jakousi mozaiku ilustrující život tohoto velkého spisovatele - a to jeho vlastními slovy.

V roce devadesátých narozenin jednoho z nejznámějších českých spisovatelů 20. století Ivana Klímy vycházejí souborně v jednom svazku jeho paměti Moje šílené století.

Kniha podává plastický obraz o výjimečné osobnosti české kultury a jejím díle: je věnována básnickému, kritickému, publicistickému, badatelskému a společenskému působení i osobnosti Andreje Stankoviče .

Antologie přináší ohlasy na literární tvorbu Marie Majerové v jejím hlavním tvůrčím období.

V předkládaném svazku jsou obsaženy výsledky výzkumu složitých vzájemných vztahů Československa a Lichtenštejnska ve 20. století, jež se prakticky dotýkají i součas¬nosti a jež v sobě odrážejí veškeré dějinné zvraty a přelomy naší doby.

Název Disiecta membra dal básník a překladatel Jan Zábrana (1931–1984) svým deníkovým zápiskům z let 1970 až 1984. Tyto texty tvoří jedno z nejdůležitějších a literárně nejpůsobivějších svědectví o životě v tehdejším Československu.

Jaromír Zemina říká, že nejraději píše „knížky do postele˝, vybízející svým obsahem i formou čtenáře k tomu, aby s nimi trávili chvíle večerního ztišení v teple domova, aby spolu s jejich autorem objevovali krásu přirozenosti a prostoty.

Pavel Kohout bilancuje. V roce, kdy se spisovatel dožívá významného životního jubilea, vydáváme souborně jeho paměti. Svazek obsahuje oba díly Kohoutových vzpomínek To byl můj život?

První díl dlouho očekávané práce, který vychází více než 30 let po vydání odeonského Slovníku spisovatelů německého jazyka.

Předkládaná publikace si klade za cíl představit současný stav výzkumu na téma lichtenštejnských aktivit v oblasti umění. Dominantní místo mezi nimi vždy zaujímala sídelní architektura a monumentální umění, jež sloužily k rodové reprezentaci.

Nezdá se to, ale jedná se o knihu autobiografickou. Popisuje můj vlastní intelektuální a politický příběh, cestu vedoucí od marxismem a sartrovským existencialismem načichlého mládí až k liberalismu ve zralém věku přes přehodnocení demokracie.

Predstavte si príbeh určený pre zabudnutie, príbeh, o ktorom ste nikdy nemali počuť ani čítať, veď v zabudnutí a samote starne aj jeho hrdinka.