Výsledek pro: 978-80-906467-6-6

Osudy aktérů událostí 17. listopadu 1939, českých studentů, kterým zavřeli vysoké školy, kteří trpěli v koncentračním táboře a bojovali v zahraniční armádě.

Tato knížka nabízí nejen zasvěceným milovníkům Prahy, ale také běžnému čtenáři pohled na toto město z překvapivě nového úhlu.

Publikace přináší historii uherskobrodských sympozií, která se stala jedním z útočišť ne-li přímo svobodného bádání, tedy alespoň svobodného promýšlení význačných témat české historiografie v období posrpnové normalizace.

Závěrečný svazek projektu Rytířské bitvy a osudy vypráví o střetech a osobnostech „podzimu středověku“, kdy na bojištích získávaly hlavní slovo neurozená pěchota a střelné zbraně.

Celobarevná publikace, plná historických fotografií, pohlednic, plánků drážních staveb a dalších dokumentů z konce 19. a první poloviny 20. století, je věnovaná nostalgické dráze vinoucí se podél řeky Sázavy.

Už odedávna docházelo k pokusům o válečné využití chemických látek. Ale skutečná chemická válka se zrodila až při legendárním chlorovém útoku, který podnikli Němci za první světové války u belgické obce Yprés 22. dubna 1915.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak žili králové a císaři, kteří vládli v naší zemi od 16. století do roku 1918? Co víte o českých vladařích? Jací to byli lidé? ...

Kniha je věnována čtyřem historicky nejvýznamějším městům na území Saúdské Arábie. Mekce, Medíně, Rijádu a Džiddě. Jsou to města, která vždy hrála významnou roli při rozvoji kultury a obchodu v arabském světě.

Od Gagarinova letu se stali kosmonauti nefalšovanými hrdiny doby, ovšem málokdo domýšlel rizika, která podstupují – dokud se neobjevily zprávy o mimořádných potížích během jejich výprav, což obě velmoci studené války nerady přiznávaly.

Strhujícím vyprávěním nás autor zavádí k těžce zkoušeným obyvatelům valašských hor, ale i do míst, kde docházelo k hromadným popravám i v době, kdy představitelé hitlerovského Německa již podepisovali bezpodmínečnou kapitulaci.

Kniha se věnuje tištěným pohřebním kázáním a také příručkám dobrého umírání z 16. a první poloviny 17. století.

Válka v Itálii 1943–1945 je nejúplnější publikovaný dokument o jednom z největších dramat druhé světové války.

Deníky ideologa nacistické strany a státu (1893–1946), který se již velmi záhy stal jedním z nejradikálnějších antisemitů a až do samého konce aktivně podporoval nacistickou vyhlazovací politiku.

Výroční publikace Centra medievistických studií shrnuje působení tohoto interdisciplinárního pracoviště v posledním desetiletí a navazuje tak na brožuru Centrum medievistických studií.

Komu patří starost o zdraví? Je naše zdraví spíše věcí lékařskou, nebo společenskou a politickou? Přináší více lékařské péče a kontroly lepší zdraví?

Česko-anglická publikace představuje první ucelenější pohled na doposud nezkoumaný fenomén zvukových nahrávek, které v první polovině dvacátého století produkovaly americké gramofonové firmy pro početnou komunitu českých imigrantů v USA.

Před více než deseti lety našel Libor Michalec na půdě dědečkova domu bednu s „pokladem“ – dopisy z první světové války.

Po této knize sáhne každý, kdo hledá svěží a neotřelý způsob, jak poznat dějiny nejrůznějších národů.

Korespondence dvou klíčových osobností naší osvícenské vědy a rané fáze národního obrození je přímým svědectvím utváření národního vědomí a rozvoje vědeckého života v poslední třetině 18. století v českých zemích.

Dnes není ohroženějšího druhu politiků, než jsou starostové. V dřívějších dobách starosta obecně platil za váženého člověka, kterému občané důvěřovali a měli ho v úctě. Věděli, že obec je díky jeho osobě v těch nejlepších rukou.