Aktualizované vydání nabízí ucelený pohled na vývoj norského státu od nejstarších dob až po současnost. Sleduje období vikinské expanze postupnou christianizaci i dlouhé soužití s Dánskem a Švédskem, které zásadně formovalo norskou identitu.
V průběhu druhé světové války bylo do německé branné moci nuceně mobilizováno mnoho občanů okupovaných evropských států, přestože se nejednalo o etnické Němce.
Aktualizované vydání Dějin Číny od významného amerického sinologa Johna K. Fairbanka je jediným uceleným přehledem dlouhé historie této vzdálené země na našem trhu.
Třinácté století je ve střední Evropě dobou mimořádných společenských změn. Jedna z těch největších, zasahujících do struktury osídlení i společnosti souvisí se zakládáním měst a vznikem městského „stavu“, vyvíjejícího se k samostatné sociální vrstvě
Publikace se zaměřuje na postoje intelektuálů k proměňujícím se formám politických struktur od sedmdesátých let 19. století do konce první světové války.
Za hlavní impulz k této knize lze považovat střety mezi „antikomunisty“ a „revizionisty“, především jeho poslední, nejsilněji amplifikované dějství v létě 2020.
Jaroslav Preiss patřil k nejvýraznějším osobnostem meziválečného Československa. Byl reprezentantem Živnostenské banky, největšího finančního a průmyslového uskupení v zemi.
Saský kurfiřt Fridrich August I. byl
tři roky po nástupu do čela Saského
kurfiřství zvolen polským králem (1697),
kde vládl jako August II., později mu
dějepisci přiřkli přídomek „Silný“.
Kniha, která volně navazuje na první svazek Osvícenství v českých zemích I. – Formování moderního státu, se zaměřuje na jinou, neméně důležitou podobu osvícenského procesu, totiž utváření „veřejnosti“.
Přední slovenský historik zpracovává již podruhé ve zcela nové podobě historii slovenského národa i jeho státnosti. Jako specialista na 19. a 20. století se detailně a s porozuměním věnuje důležitým emancipačním procesům.
Třetí, výrazně upravené a aktualizované vydání Dějin Kanady přináší ucelený přehled vývoje její společnosti od příchodu původních obyvatel až po palčivé otázky dneška.
Po smrti sv. Vojtěcha v roce 997 nebyl v celých Čechách kněz, který by mohl zastávat biskupský úřad. 7. června 998 se po přijetí biskupského svěcení vydal do Prahy nový biskup Thiddag, císařský kaplan, lékař a benediktin z kláštera v Korvej.
Důstojně oslavit milénium, tedy tisíciletou existenci pražského biskupství, nebylo v Československu roku 1973 dobře možné. Statní moc vynaložila veškeré úsilí na to, aby se skutečnost působení klíčové církevní instituce připomínala co nejméně.