světové dějiny

Kniha představuje závěrečný výsledek několikaletého výzkumného projektu, který se zaměřil na analýzu proměn hranic komunistické diktatury v Československu ve světle stížností a anonymních dopisů z let 1948–1989.

Nové prameny, nové otázky a nové interpretace událostí osvětlují důležitou křižovatku soudobých dějin. Mezioborová publikace inspirovaná třicátým výročím prvních svobodných voleb v Československu.

Kniha přináší komentovaný výbor z textů Jacka Kuroně (1934–2004), polského politického aktivisty a myslitele, politického vězně a prvního z významných středoevropských disidentů, který na konci komunistické éry zasedli do vládních úřadů.

Životopisná vyprávění v časosběrné perspektivě navazuje na projekt z konce devadesátých let Studenti v době pádu komunismu v Československu – biografické rozhovory.

Kolektivní monografie nabízí originální pohled na dobu pozdní komunistické diktatury, demokratické revoluce roku 1989 a počátky budování liberální demokracie a kapitalismu v Československu, resp. v České republice.

Kniha Návrat parlamentu je věnována poslednímu československému parlamentu v období od listopadu 1989 po zánik společného státu v roce 1992.

Kniha jako celek tak představuje originální příspěvek ke zkoumání čtyřiceti let komunistické diktatury v Československu a promýšlení jejího původu, povahy, proměn a dědictví.

Monografie je věnována československému disentu v časech komunistického režimu, demokratické revoluce a liberální transformace.

Kniha se na základě analýzy a intepretace široké škály pramenů i sekundární literatury snaží poskytnout rámcový náhled do problematiky cestování a cestovního ruchu v Československu na pozadí studené války (zhruba mezi lety 1945 až 1989).

Dalšíí číslo časopisu „Soudobé dějiny“ v celkovém rozsahu 270 stran přináší tematicky rozmanitou skladbu příspěvků.

Předkládané číslo časopisu „Soudobé dějiny“ v celkovém rozsahu 240 stran prezentuje v uceleném tematickém bloku šest statí soustředěných na středoevropské reflexe holokaustu.

Nové dvojčíslo časopisu „Soudobé dějiny“ má jako profilové téma „českou paměť komunismu“: ve čtyřech studiích zachycuje vývoj a typologii pamětních míst v České republice na dobu komunismu.

Aktuální dvojčíslo časopisu „Soudobé dějiny“ uvádí první část rozsáhlé studie Petra Mareše o významném vlivu tragických událostí Mnichova 1938 na postoje americké zahraniční politiky v následujících letech druhé světové války a války studené.

Pestře komponované číslo časopisu Soudobé dějiny přináší fundovanou studii Ondřeje Žíly o etnickém konfliktu v bývalé Jugoslávii v devadesátých letech, založenou na kritice západní i postjugoslávské literatury.

Monografie Karla Kovandy je cenným příspěvkem k dějinám hospodářské reformy v Československu v šedesátých letech 20. století. Zabývá se problematikou podnikové samosprávy, která představovala jednu z nejvíce diskutovaných otázek v rámci ekonomiky.

Poslední dvojčíslo časopisu Soudobé dějiny s názvem „Státní sociální politika v Československu (1918–1989)“ systematicky přibližuje a rozebírá vývoj konceptů a realizace sociální politiky v Československu po celou dobu jeho existence.

Publikace pojednává o transformaci společenských věd v Československu v období od konce druhé světové války do začátku takzvané normalizace se zřetelem na jejich politickou roli, jak se prosazovala především v politickém vzdělávání.

Studie – doplněná o třicet dokumentů vybraných z několika archivů – je věnována překotnému emancipačnímu procesu na nejvyšší úrovni československého federativního státu na sklonku převratného roku 1989 a v první polovině roku 1990.

Předmětem této metodologicky laděné práce je rámcové nastínění cest analýzy a interpretace jednoho ze segmentů paměti druhé světové války v českých zemích (potažmo v někdejším Československu), vzpomínkových prací vojáků druhého zahraničního odboje,..

Stručná studie o procesu odvolávání poslanců Federálního shromáždění a kooptaci nových poslanců na jejich místa na přelomu let 1989 a 1990.