Americký novinář a humanitární pracovník Varian Fry působil ve vichistické Francii od srpna 1940 do září 1941. Během té doby se mu podařilo zachránit asi čtyři tisíce prchajících intelektuálů, sociálních demokratů, antifašistů a Židů.
Nesmírně čtivá, ale badatelsky pečlivě připravená kniha ukazuje zblízka ženu, kterou známe jen na dálku, její čilou povahu, smysl pro humor a bystrý intelekt, díky nimž zvládá nejnáročnější úkoly pracovního i rodinného života.
Leden roku 845. Mnoho let před příchodem Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Válka s Franky se blíží. Na nebezpečnou cestu do východofranské říše se vydává 14 českých knížat, aby se dala pokřtít.
Kdo je vedl, a proč o nich české kroniky mlčely?
Dr. Aribert Heim (nar. 1914, zemřel patrně r. 1992 v Káhiře), nacistický lékař, příslušník SS, přezdívaný dr. Smrt. V roce 1941 pracoval pár měsíců v koncentračním táboře Mauthausen, ale stihl se za tu dobu neblaze zapsat do dějin.
V Rusku a možná po celém světě mezi levicově exponovanými lidmi mnohdy přežívá chápání Stalina jako architekta socialismu, vítěze nad nacisty a tvůrce sovětského impéria.
Ukázky z nedávno objevené korespondence manželů Himmlerových doplněné záznamy z kapesního kalendáře Heinricha Himmlera a z deníků jeho ženy a dcery. Zdánlivě nevinné dopisy mají výjimečnou historickou hodnotu.
Chruščovova vláda v Sovětském svazu (1953–1964) je jedním z velkých témat novodobé historiografie. V komunistickém dějepisectví byla dlouhá léta naprosté tabu, až do poloviny osmdesátých let dvacátého století Chruščov pro historiky neexistoval.
Jednatřicátého ledna 2014 to bylo třicet let, co zemřel profesor Josef Charvát. Po takové době je společnost i medicína už hodně jiná. Obojí se měnilo, a často dramaticky, i během dlouhého života profesora Charváta, který se dožil 87 let.
Sebeupálení studenta Jana Palacha na sebe strhává opětovnou pozornost, a to i po čtyřiceti letech od doby, kdy se tak stalo.
Je dosud otevřenou otázkou, zda se v tomto případě jedná o sebevraždu, hrdinství, nebo mučednictví.
Francouzský romantický spisovatel a diplomat Arthur Gobineau (1816–1882) získal nelichotivou pověst tvůrce vědecké rasové teorie.
Kniha líčí jeho barvitý životní příběh v širším kontextu dramatických historických proměn francouzské společnosti.
Zápisky z cest, které si vedl třiadvacetiletý Ernesto "Che" Guevara, když se svým kamarádem podnikl v roce 1952 cestu po Latinské Americe na staré motorce Norton 500. Na jejich základě vznikl stejnojmenný film s G. G. Bernalem v hlavní roli.
