dle období

Publikace vznikla v rámci dlouhodobého výzkumu dějin knižní kultury jednoty bratrské, který probíhá v Historickém ústavu AV ČR.

Kniha vychází z nejmodernějších trendů historického bádání, tedy mikrohistorie jako zmenšeného obrazu obecných historických procesů a trendů. V centru poznávání tu stojí člověk – aktivní činitel dějin.

Tato knížka přináší pohled na mocenské, politické, ekonomické a vojenské okolnosti, jež vedly francouzskou korunu k riskantnímu kroku založit v roce 1700 Louisianu – kolonii.

Předmětem monografie je výklad o Rusku 18. století v politických a kulturně historických souvislostech. Důraz je položen na tradice, symboly a stereotypy.

Předkládaná publikace se věnuje přehledu bádání na téma dvorské společnosti, předně panovnického dvora v českém středověku.

Volby, ať už na jakékoli úrovni v rámci společnosti, jsou vnímány jako jeden ze zásadních znaků demokracie.

Nemnoho sousloví vyvolává tak rozporuplné dojmy jako dvůr a církev, přesto však právě ono spojení vystihuje minulost v daném smyslu nejlépe.

Monografie vydaná Historickým ústavem AV ČR ve spolupráci s Universität Stuttgart je věnována problematice náboženského násilí, k němuž docházelo během 15. – 18. století jak v českých zemích, tak také šířeji ve středoevropském prostoru.

Historická věda v mnohém závisí na znalostech a pochopení předcházejícího studia různých pramenů a odborné literatury.

Edice zpřístupňuje paměti – zápisky – jednoho z českých vojáků armády bývalého Rakousko-Uherska za první světové války, který nejprve bojoval na východní frontě.

Kniha na základě důkladného pramenného výzkumu a studia dobového tisku a také domácí i zahraniční literatury přináší nové pohledy na mnohé aspekty a také některé aktéry zdánlivě tak dobře známých československo-jugoslávských vztahů.

V publikaci je představena a shrnuta tématika statut papežských legátů promulgovaných pro Polsko a synod a statut hnězdenských arcibiskupů slavených a vydávaných s platností pro hnězdenskou církevní provincii do počátku 16. století.

Projekt Jiřího z Poděbrad, od jehož zrodu uplynulo již více než 550 let, nepochybně patří k nejznámějším politickým projektům českých dějin, není-li mezi nimi dokonce ten vůbec nejslavnější.

Listy, listiny a jiné prameny k politickým dějinám období zrodu habsburské monarchie Díl II.

Předkládaná publikace se snaží přiblížit některé aktivity válečné a poválečné diplomacie, které bezprostředně nebo nepřímo usměrňovaly také osud střední Evropy a tím rovněž budoucnost českého národa a českých zemí.

Tématem publikace je netradiční uchopení určitých mentálních principů, které vyvolala první světová válka. Publikace se ve třech kapitolách napsaných klasickými historiky a historikem umění zabývá válkou v rámci jejího výročí poněkud méně obvykle.

Práce reflektuje vrcholně a pozdně středověké diecézní synody slavené olomouckými biskupy anebo jejich zástupci a diecézní zákonodárství úzce spjaté s institutem synody.

Kolektivní monografie sleduje v devíti kapitolách postavení křesťanských církví (chápaných především z institucionálního hlediska) v 16.-18. století v Čechách a na Moravě.

Historický sborník.

V knize autor analyzuje vzpomínky pachatelů a svědků válečných zločinů.