osobnosti a osudy

Tato monografie o Emilu Háchovi se soustředí nejen na roli prezidenta druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava, ale i na celý jeho život

Kniha pojednává o osudech Antonína Pešla (1891–1942), jedné z klíčových osobností organizování československých legií v Itálii. Pešl názorově vycházel z myšlenek prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, spolupracoval s E. Benešem.

Kniha zpřístupňuje paměti dobrovolného hasiče Josefa Procházky z let 1937–1945, který byl zatčen gestapem v prosinci 1944 pro ilegální činnost.

Deníky knížete Karla VI. Schwarzenberga (1911–1986), publicisty a heraldika, zahrnují období od roku 1921 do roku 1947, do doby bezprostředně předcházející jeho odchodu do exilu.

Kniha je kontextuální biografickou studií k osobě významného spisovatele, filmového tvůrce, funkcionáře a politického aktivisty Jana Procházky (1929–1971).

Kniha přibližuje fascinující život a dílo anglického podnikatele, botanika a patrona přírodních věd Josepha Bankse. Jeho rozhodnost, cílevědomost, odvaha a vytrvalost mu umožnily stanout mezi elitou tehdejšího světa.

Významné množství turistických cest bylo a dodnes je motivováno touhou navštívit místo, které museli jednotlivci či celé komunity z různých příčin opustit.

Rozhovory se svým otcem vedla v letech 2012–2013 jeho dcera. Osnovou rozhovorů jsou historické zvraty od roku 1939 do roku 1989, které zásadně ovlivňovaly Loewensteinovy životní osudy.

Záznamy pod souhrnným názvem Glossarium představují pozdního Carla Schmitta, kontroverzního myslitele německého 20. století.

Kniha obsahuje rozhovory otce tzv. absurdního divadla s Claudem Bonnefoyem, literárním kritikem revue Quinzaine littéraire.

Město okupované nacisty v sevření vlády teroru Reinharda Heydricha. Židovská komunita čelí sílící perzekuci, šíří se zvěsti o deportaci a neznámém, ale o to děsivějším osudu.

Kniha Konec války a začátek míru je ve skutečnosti denní kronikou autora z roku 1945. Největší pozornost autor věnuje bombardování Prahy od 14. února. Text doprovázejí dobové fotografie.

Na základě osobních rozhovorů, deníků a dalších dokumentů vypráví autor válečné a poválečné zážitky svého otce, vojáka československé zahraniční armády Otty Hornunga (1920–2013).

Kniha nabízí čtenářům rozhovory s významnými českými vědci, které byly v průběhu několika let publikovány v Československém časopise pro fyziku.

Paměti významného českého nakladatele Františka Laichtera (1902–1985), nejmladšího ze tří synů nakladatele Jana Laichtera (1858–1946).

Autor se ve vzpomínkách vrací do dětství, které narušila první světová válka a bolševická revoluce v SSSR. V jedenácti letech se svými rodiči emigroval do Estonska, strastiplná pouť byla poznamenána dokonce smrtí autorova bratra a sestry.

Soubor dvanácti rozhovorů se zástupci českého bádání o hispánském světě.

Profesor Rudolf Zahradník byl v letech 1993 až 2001 předsedou Akademie věd České republiky, poté jejím čestným předsedou. Především byl ale výraznou postavou vědeckého i společenského života, daleko přesahující hranice své vlasti.

Když Heinrich Böll přijel s rodinou 20.srpna1968 na pozvání Československého svazu spisovatelů do Prahy, aby se zde seznámil s vývojem tzv. pražského jara, netušil, že se záhy stane očitým svědkem sovětské vojenské invaze.