osobnosti a osudy

Kniha popisuje životní osudy a dobu dnes již téměř zapomenutého vlastence Kristiana Stefana (1819– 1892) včetně osob, se kterými se setkával.

Publikace zachycuje vzpomínky čs. legionáře Antonína Matejska (1888-1961), který nastoupil v první světové válce do rakousko-uherské armády a byl odvelen v rámci 18. pěšího pluku na východní frontu.

Kniha představuje jednu z nepříliš známých osobností 17. století – Jiřího Holíka (1635–1700/1710?), který pocházel z české nekatolické rodiny, ale stal se členem dominikánského řádu a dokonce se podílel na vyhledávání nekatolických knih.

Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla je vyznáním kraji mého dětství. Především je však vyznáním velkému člověku Otu Pavlovi. Byl básníkem píšícím prózou. Byl spisovatelem, který – tak jako mně – vstoupil do života nekonečné řadě čtenářů.

Životopis a poselství Rudolfa Steinera z pera nadšené propagátorky anthroposofie má ve vínku šíření povědomí o jeho díle "správným" způsobem.

Monografie přibližuje osobnost Aloyse Skoumala (1904–1988), kterého autorka konfrontuje se všemi sférami kultury dvacátého století, do nichž během svého života aktivně vstupoval a zanechával v nich svou stopu.

Kniha rozhovorů o světle a tmě velitelské funkce nejvyššího strážce sídla prezidenta republiky. Kniha, ve které nebyl dodržen příkaz “nehodící se škrtni”. Za 96 let existence Hradní stráže jde o historicky první zpověď jejího velitele.

Kniha Kulturní historik Čeněk Zíbrt představuje dosud nejúplnější výklad života a díla tohoto předního českého národopisce a zakladatele oboru kulturních dějin v Čechách.

Kniha přibližuje osudy dvou důstojníků předválečné československé armády, pplk. (in memoriam) Ladislava Říhy (1916–1942) a plk. (in memoriam) Františka Vocetky (1913–1941), kteří po okupaci českých zemí tak jako řada dalších nesložili ruce do klína.

V blízkosti třeboňského rybníka Svět stojí pozoruhodná stavba. Ukrývá se mezi lesními velikány. Dýchá melancholií, vznešeností, tajemstvím. Je to chrám smrti, v němž mrtví Schwarzenbergové sní svůj věčný sen.

V třiadvaceti obsažených portrétech se představují spisovatelé, vědci, překladatelé, učitelé, vojáci, režisér, lékař i operní pěvkyně, pomineme-li vstupního loutkáře a písmáky.

Čapkovy obsáhlé paměti jsou cenným svědectvím o rozporuplném českém 20. století. Zachycují prostředí a hodnotový svět pražské středostavovské rodiny, přibližují nelehká rozhodování, která “Velké dějiny” vnášely do života “Malých lidí”.

Autentické svědectví formou deníkových zápisů Josefa V. Floriana může porozumět snad pouze čtenář, který něco ví o Staré Říši a o Dobrém díle autorova stejnojmenného otce anebo kterého aspoň zajímají problémy, jež hýbaly myslí obou Josefů Florianů.

Kniha přináší zevrubný životopis historika, turnovského rodáka Josefa Vítězslav Šimáka (1870–1941) a tematický rozbor jeho díla, sepsaný na základě důkladného studia archivních pramenů a literatury.

Monografie plasticky a čtivě přibližuje dnešnímu čtenáři významnou osobnost, která byla celým svým životem a dílem spjata s rodným Valašskem a pro poznání jedinečně krásného kraje, kdysi chudého a odlehlého, vykonala úctyhodně mnoho.

V padesátých letech minulého století prováděli v jihočeském Purkarci výzkum voroplavby známí národopisci Václav Šolc a Vladimír Scheufler. Spolupracoval s nimi bývalý vrátný vorů František Vondrášek, který v roce 1963 sepsal své paměti.

Obsáhlý životopisný portrét patera Josef Toufara, který zemřel v roce 1950 následkem mučení při výsleších StB. Text doplňuje obsáhlá obrazová příloha. "Kniha roku 2012" v anketě Lidových novin.

Kniha slučuje dva texty historika Jana Peiskera (1851-1933): záznam autobiografického vyprávění vydaný jako bibliofilie v roce 1943 a pro tisk upravenou přednášku Kdo byli naši předkové, co jsme po nich v sobě zdědili.

Foglarovská publikace připravená nedávno zesnulým publicistou a spisovatelem Otto Jankou - Ropimem. Kniha Stopy vedou k Bobří řece je věnována jednak Jaroslavu Foglarovi - Jestřábovi, jednak Jestřábovu odchovanci z pražské Dvojky Radko Kadlecovi.