psychologie

Americký lékař, vědec a spisovatel Randolph Nesse, spoluzakladatel oboru evoluční medicíny, ve své nové knize rozšiřuje pohled na vznik nemocí a aplikuje principy svého oboru na duševní choroby.

Kniha přináší přehled současného stavu poznání v oblasti psychedelické vědy od popisů mechanismu účinku přes vlastní psychologické projevy a jejich závislost na kontextu užití až po historicko-antropologické souvislosti.

Propojením novátorského výzkumu a osobnějších příhod a historek Klub mysli soucitně a s důvtipem zkoumá morální dimenze vnímání mysli. Odhaluje přitom překvapivě jednoduché základy toho, co nás nutí milovat, nenávidět, zraňovat a chránit.

Kniha se zabývá historickými okolnostmi, za nichž se paměť stává předmětem bádání, výzkumu a interpretace. Michal Janata se v knize zamýšlí nad otázkou nakolik a proč je paměť tak nesamozřejmou položkou filozofie a neurověd.

Jaké poznání nám mohou zpřístupnit psychedelika? Naše kultura za „poznání“, resp. „vědění“ pokládá obvykle něco poj­menova­tel­né­ho, ideálně vyčíslitelného. Tomu se ovšem prožitky, které nám tyto látky zprostředkovávají, ze své podstaty vyhýbají.

Kniha Terapie chaosem: Pokus o pochopení současné neklidné společnosti nabízí odlišné vnímání chaosu v lidském životě. Je třeba jej přestat vnímat jako negativní narušení panující harmonie, nesoucí s sebou pouze rozostření stávajících hranic.

Co se stane, když přijmeme jako fakt, že vše, co si myslíme a cítíme, nevychází z nehmotné duše, ale z elektrochemické aktivity našeho mozku?

V životě se velmi často setkáváme se situacemi, které vyžadují rozpoznání identity. Musíme být schopni identifikovat své blízké a přátele, vědět, komu zaplatit dlužnou částku, na koho se hněvat za urážku či koho pochválit za dobře vykonanou práci.

Existence svobodné vůle je natolik přesvědčivá iluze, že lidé jednoduše odmítají uvěřit, že by tomu mohlo být jinak. Sam Harris ve své knize kombinuje poznatky neurovědy a psychologie, aby tuto iluzi s konečnou platností odmítl.

Oliver Sacks, nazývaný „dvorní básník medicíny“, ve své zatím poslední knize s názvem Musicophilia pátrá po místě, které hudba v našem mozku obývá, a po tom, jak ovlivňuje náš psychický i fyzický stav.

Doktor Oliver Sacks na své průzkumné cestě za poznáním mozku a lidské psychiky tentokrát opustil nemocnici a vydal se za svými pacienty do prostředí, kde opravdu žijí.

V této knize, plné fascinujících a neobvyklých lidských příběhů, nás jeden z nejznámějších současných neurologů a psychologů uvádí do světa svých pacientů.

Halucinace kdysi platily za královskou cestu do nevědomí. Nejedna kultura je, spolu se sny, považuje za zvláštní, vyšší stav vědomí a snaží se je aktivně navozovat pomocí duchovních cvičení, meditace, drog nebo odloučení.

Kniha se snaží nalézt odpovědi na otázky jako například: Jak se vyvinul jazyk? Proč shledáváme určité věci krásnými? Proč jsou někteří z nás tvořivější než jiní? Jak mozek vytváří pocit vlastního já? Proč někdy člověk na bolest reaguje smíchem? ...

Tato čtivá a výjimečně přístupná kniha, sahající do oblasti neurovědy, psychologie a etiky, předkládá provokativní argument...

Jakým způsobem v mozku vzniká naděje? Co nás dokáže přimět, abychom šli za svým snem? Co se stane, když se naše očekávání nenaplní? Liší se mozek optimisty a pesimisty?

Lidská víra významně ovlivňuje činnost politických stran, církví, ekologických organizací i vědeckých skeptiků. Víra je emocionální stav, díky kterému jednáme podle psychologie davu. Kniha se zabývá psychologickými a sociologickými aspekty lidské víry.

Ve své nejzásadnější knize, která je dnes lékařskou klasikou, autor přibližuje neobyčejné a dojemné příběhy pacientů dlouhodobě žijících v nemocnici pro chronicky nemocné. Na jejím základě vznikl filmu Čas probuzení s Robertem de Niro v hlavní roli.

Alchymistické pojednání psané člověkem, jenž se sám vydal na „cestu jedů“, a čtenáři tak předkládá prožitý a tajuplný svět rostlin a látek měnících lidské vědomí.

Životní příběhy neurologických pacientů, kteří dokázali čelit svému osudu. Psychické defekty, poruchy a nemoci mohou mít často paradoxní význam: odhalují a uvolňují latentní schopnosti, jaké bychom jinak nepoznali a ani si je neuměli představit ...